KOMUNIKÉ z 59. setkání zástupců zemědělských komor zemí Visegrádské čtyřky,
které se konalo ve městě MÁD (Maďarsko) ve dnech 25. a 26. listopadu 2015

Zástupci maďarské agrární komory (NAK), Slovenské polnohospodárskej a potravinárskej komory (SPPK), Národní rady zemědělských komor Polska (KRIR) a Agrární komory České republiky (AKČR) se zúčastnili 59. Zasedání agrárních komor zemí Visegrádské skupiny (V4), která se konalo ve městě MÁD (Maďarsko) ve dnech 25. a 26. listopadu 2015.

Konec mléčných kvót vytváří nové příležitosti pro některé producenty, ale potenciálně ohrožuje samotnou existenci některých jiných subjektů. Ukončení režimu mléčných kvót společně s ruským embargem na dovoz některých zemědělských a potravinářských produktů způsobilo výrazný propad cen zemědělských výrobců v zemích Visegrádské skupiny. Situace ještě komplikuje letošní slabá úroda krmných plodin a vzhledem k současné ceně kukuřice na zrno lze očekávat, že dojde také ke zvýšení cen krmných směsí. To povede ke zvýšení nákladů zemědělců bez toho, že by v nejbližší době existoval výhled na zvýšení jejich příjmů.

Situace v sektoru výroby vepřového masa je také kritická ve všech zemích V4. Účastníci jednání společně žádají Evropskou komisi, aby urychleně přijala účinná opatření, protože dochází k vážnému oslabení konkurenceschopnosti podniků provozujících živočišnou výrobu. Současná situace přitom představuje vážnou hrozbu pro budoucnost sektoru výroby mléka a vepřového masa nejen v zemích Visegrádské skupiny, ale ve většině členských zemí EU.

Představitelé agrárních komor Visegrádské skupiny diskutovali o aktuální pozici zemědělství a potravinářského průmyslu v těchto zemích v souvislosti se zprávou WHO, která spolu s ruským zákazem dovozu vepřového masa vyvolala závažné problémy na trzích s živočišnými komoditami. Nepovažujeme za správné přičítat zvýšené rakovinotvorné účinky pouze jedné specifické skupině potravin. Rakovinotvornost je komplexní záležitostí a závisí na interakci několika dalších faktorů. Stravovací návyky jedince a reakce jeho organismu na potraviny, které konzumuje, se může značně lišit a velmi závisí na celkovém způsobu života člověka, jeho genetickým předpokladům, na místě, ve kterém žije, na jeho věku a také získaných stravovacích návycích. Je proto velmi důležité, aby producenti ve spolupráci se zpracovateli a maloobchodem eliminovali negativní dopady zprávy pomocí zvýšeného účinného společného marketingové úsilí a byla jim za tímto účelem poskytnuta odpovídající podpora, aby mohli zpomalit, popřípadě zvrátit negativní trend poklesu spotřeby masa, což je jev, který můžeme sledovat již řadu let.

S cílem řádně informovat zákazníky a také z hlediska ochrany původu, považujeme za důležité zajistit úplné a spolehlivé informace o produktech. Míchání čínského medu v průmyslové kvalitě do medu od výrobců ze zemí EU a zvyšující se podíl na trhu podobných pančovaných výrobků považujme za nepřijatelné, a vyzýváme proto k přijetí přísnějších pravidel na ochranu našich výrobců a spotřebitelů.

Druhým bodem na pořadu jednání byla diskuse na téma pozemkové daně a zemědělských pronájmů v našich zemích. Všichni účastníci se shodli, že zemědělské pozemky by měly zůstat ve vlastnictví a v užívání našich zemědělců.

Dalším bodem jednání byla problematika klasifikace "velkých podniků". Z důvodů zpoždění v adaptaci moderních technologií efektivita práce středoevropských potravinářských společnosti zaostává za rozvinutými evropskými zeměmi. Ačkoli subjekt může počtem zaměstnanců (>250) splňovat kritérium velkého podniku, pokud vezmeme v potaz jeho čisté roční tržby nebo celkový obrat, v evropském srovnání dosahují tyto subjekty pouze úrovně malých či středních podniků. Z toho vyplývá poměrně značné znevýhodnění pro potravinářské společnosti ve Střední Evropě, protože tím automatický ztrácí nárok na některé typy podpor. Žádáme tedy Evropskou komisi, aby při hodnocení velikosti podniků zvážila celkem tři kritéria (počet zaměstnanců, roční tržba, obrat) a jako velké podniky hodnotila pouze ty, které určené prahy překročí u všech kritérií.

V bodu 4 a 5 pořadu jednání byly diskutovány dotační podpory na úrovni EU a národní dotace a představitelé agrárních komor zemí V4 si vyměnili informace ohledně alokace obálek Programu rozvoje venkova. V této souvislosti bychom chtěli zdůraznit, že národní dotace a evropské dotace mohou být velkým přínosem pro odvětví živočišné výroby, které čelí sérii problémů a dodatečná podpora tak může zmírnit například současnou krizi v odvětví výroby mléka, a proto je zacílení dotací tím nejvhodnějším způsobem zásadní k zmírnění napětí na trhu.

Představitelé agrárních komor zemí Visegrádské skupiny jsou toho názoru, že rozhodnutí Evropské komise přezkoumat legislativu týkající se prodeje zemědělské půdy pouze v nových členských zemích EU je diskriminační. Zástupci agrárních komor se proto dohodli na společném postupu proti tomuto jednání.

Účastníci se dohodli, že příští schůze zemí V4 se uskuteční v Polsku, termín bude včas upřesněn.

Komuniké bylo vytištěno v 6 (šesti) originálních kopiích. Každá delegace obdržela jednu kopii, jedna byla poslána do COPA- COGECA a jedna Evropské komisi

Mád, 26. listopadu 2015