Preventivní opatření v souvislosti s ptačí chřipkou
Preventivní opatření v souvislosti s ptačí chřipkou Ve Francii se poprvé od roku 2006 objevil u drůbeže vysoce nakažlivý druh aviární influenzy neboli ptačí chřipky (subtypu H5N1). Výskyt ohniska na jihozápadě země potvrdily tamní úřady. Státní veterinární správa (SVS) upozorňuje, že s ohledem na podzimní migraci ptáků platí zvýšené riziko zavlečení nákazy do chovů drůbeže. […]
Preventivní opatření v souvislosti s ptačí chřipkou
Ve Francii se poprvé od roku 2006 objevil u drůbeže vysoce nakažlivý druh aviární influenzy neboli ptačí chřipky (subtypu H5N1). Výskyt ohniska na jihozápadě země potvrdily tamní úřady. Státní veterinární správa (SVS) upozorňuje, že s ohledem na podzimní migraci ptáků platí zvýšené riziko zavlečení nákazy do chovů drůbeže. Apeluje proto na chovatele, aby průběžně sledovali zdravotní stav drůbeže a věnovali zvýšenou pozornost dodržování preventivních opatření v chovech. V českých chovech nebyla tato nákaza zaznamenána od roku 2007.
Na hospodářství v regionu Dordogne se nacházelo 32 kusů vnímavých ptáků, z toho 22 kusů uhynulo. Zbylé kusy byly utraceny a neškodně odstraněny. Ohnisko bylo potvrzeno 24. 11. 2015. V souladu se směrnicí Rady 2005/94/ES jsou přijímána odpovídající opatření. Kolem ohniska nákazy bylo vymezeno ochranné pásmo a pásmo dozoru.
Možná prevence ze strany tuzemských chovatelů spočívá především v ochraně chovů před zavlečením nákazy volně žijícími ptáky zasíťováním oken a větracích otvorů, zasíťováním či úplným omezením výběhů. Důležité je také zabránit možné kontaminaci vody a krmiva trusem volně žijících ptáků. Napájení a krmení by proto mělo být drůbeži podáváno uvnitř hal, nebo pod přístřešky. Mezi další preventivní opatření náleží zákaz vstupu nepovolaných osob do hal a dodržování zoohygienických zásad v chovu, jednorázové naskladňování a vyskladňování turnusů i řádné používání dezinfekčních rohoží před vstupy do jednotlivých hal, popřípadě i vjezdů na farmu.
Nutné je rovněž vést řádnou evidenci o chovu drůbeže, zejména evidovat všechny úhyny, přesuny a veterinární zákroky. V případě zvýšeného úhynu drůbeže, snížení užitkovosti nebo při dalších příznacích hromadného onemocnění musí být neprodleně informována krajská veterinární správa, nebo soukromý veterinární lékař v souladu s vyhláškou č. 342/2012 Sb. Pro podobné případy má SVS zřízeny krizové telefonní linky, na které je možno v opodstatněných případech volat i o víkendech. Telefonní čísla jsou k dispozici na internetových stránkách SVS: http://eagri.cz/public/web/svs/portal/org-utvary-svs/. Po kliknutí na příslušnou krajskou veterinární správu se mimo jiné objeví i telefonní číslo konkrétní krizové linky.
Ptačí chřipka drůbeže je nebezpečná nákaza kura domácího, krůt, vodní drůbeže, holubů, pernaté zvěře, exotických ptáků a volně žijícího ptactva vyvolaná virem influenzy A. Viry ptačí chřipky se běžně vyskytují u volně žijících ptáků, častěji u vodních, kteří jsou přirozeným rezervoárem viru. K přenosu dochází zejména perorálně prostřednictvím trusu infikovaných ptáků, kontaminovaného krmiva a vody. Viry vysocepatogenní aviární influenzy mohou způsobit rozsáhlé ztráty u domácí drůbeže. U volně žijících ptáků jsou úhyny naopak vzácné, jsou však k nákaze vnímaví a velice často jsou hlavními přenašeči nákaz. Vakcinace proti nákaze se neprovádí a v současnosti je i zakázána – postižené hejno se likviduje. Přenos virů z volně žijících ptáků na lidi nebyl dosud prokázán.
Mgr. Petr Pejchal
Tiskový mluvčí SVS
Zařazeno v Zemědělství, Živočišná výroba