Jak dál s mlékem?

Jednání se účastnil také Jindřich Šnejdrla, náměstek ministra zemědělství pro sekci komodit, výzkum a poradenství. Cílem bylo sjednotit názory všech zúčastněných stran a posílit sektor jako celek s definováním kroků, které k tomu mají napomoci. Plénum se shodlo, že nastalou krizi je nezbytné řešit koncepčně, v dlouhodobém horizontu, za součinnosti se státní správou a za konstruktivní spolupráce všech zúčastněných stran ve prospěch České republiky jako celku, dále s Evropskou komisí a komisařem pro zemědělství Philem Hoganem, případně v koalici s dalšími názorově blízkými zeměmi.

Jak uvedl Miroslav Toman: „Cílem je součinnost našich kroků, společná spolupráce, společné požadavky a společný tlak nás všech, protože jde o sektor jako celek, kde názorově izolované skupiny bez vzájemné podpory nesvedou nic a ztráty budou ještě o to větší. Jinými slovy – nad osobní zájmy musíme postavit existenci celého sektoru. Nedělejme si iluze, že Evropa o naše mléko stojí, čím dříve a čím více se vyčistí unijní trh, tím lépe pro silné producenty, kteří jsou v tomto případě našimi konkurenty.“

Bylo konstatováno, že souhrnné činitele jako jsou zrušení mléčných kvót na jaře letošního roku a absence intervenční záchranné sítě EU, ruské embargo a přetlak výrobků na vnitřním trhu, investice do zvyšování produkce v silných zemích EU, agresivní dovozová a cenová politika obchodních řetězců ale i pomalá příprava našich národních programů, vytváří tlak na cenu, která dle statistických hlášení byla v červnu 2015 na úrovni 7,50 Kč/l a v mnoha konkrétních případech i méně – a tedy pod výrobními náklady zemědělců, s tím že predikce v řádu měsíců předpokládá další pokles. Průměrná cena za rok 2014 přitom byla 9,37 Kč/l, přičemž od října cena trvale klesá. České zemědělství si zároveň nese trvalý handicap z minulosti, což i dnes znamená například výrazně rozdílnou úroveň národních podpor u nás a v zemích původní patnáctky přepočtenou například na jeden litr mléka. Z řad chovatelů se proto ozývají hlasy o zrušení jednotlivých chovů, což je riziko ve své nevratnosti.

Miroslav Toman upozornil také na odlišný přístup České republiky k řešení nejenom této krize: „Podíváme-li se dneska na Polsko, ukazuje se, jak pokulháváme. Všichni zaznamenali, jak silná polská kampaň nyní směřuje na českého spotřebitele. Právě na tomto příkladu vyvstává na mysl otázka, zda naši práci děláme dobře. I naše ministerstvo by mělo směrem k EU přitvrdit. Za Agrární komoru jsme tuto záležitost připraveni v součinnosti plně podporovat i iniciovat. Poláci jdou lidově řečeno na hranu a tato taktika se jim dlouhodobě maximálně vyplácí. Například svůj zahraniční obchod i přes ztrátu ruského trhu dokonce výrazně posílit.“

Zástupci mlékáren ve svých příspěvcích uvedli, že sami stojí před tlakem evropského přebytku mléka, nezájmu a znevýhodňování českého zboží na pultech obchodních řetězců, s rostoucími vlastními zásobami, minimální možností uplatnit naše zboží na trzích například Německa, Polska či Rakouska. Výrobky s vyšší přidanou jsou v prodeji vylistovány a nahrazeny dovozovými produkty s nižší kvalitou a tedy i spotřebitelskou cenou, vlastní výrobky mají naopak cenu vyšší, čímž se dále zhoršuje jejich prodejnost. Situace mlékáren tak také není dlouhodobě únosná.

V současnosti proto vzrůstá mimo jiné také potřeba mnohem více komunikovat s českými zákazníky a seznamovat je se všemi uvedenými fakty a realitou. Každý by si měl v obchodě při rozhodování, jaké zboží upřednostní, mnohem více uvědomit, že preferencí českého zboží získává nejenom kvalitní a chutný výrobek, ale také podporuje přímo domácí zemědělství a potravinářství a to prostřednictvím jejich ekonomické existence, dalšího rozvoje v přímém vztahu k národnímu hospodářství či podpoře zaměstnanosti. I přes některé názorové neshody toto jednání evidentně přispělo k iniciaci hledání společného kompromisu, přičemž jedním z nepopíratelných společných zájmů chovatelů i zpracovatelů tedy je posílení propagace mléka a mléčných výrobků financovaných z vlastních zdrojů, a to i přesto, že jde o dlouhodobou záležitost. Jak ukazují příklady ze zahraničí, je to osvědčená a perspektivní cesta, která přes úzkou komunikaci se spotřebitelem vede k výraznému posílení odbytu zboží na domácím trhu. Stejnou výzvu pak představuje možnost uplatnit toto kvalitní zboží ve třetích zemích, kde by měl naopak více napomoci stát.

Výsledky jednání
Představenstvo Agrární komory České republiky na svém mimořádném jednání tedy i s podporou zúčastněných hostů projednalo současný znepokojivý vývoj v sektoru mléko, kdy odbytové ceny producentů mléka se pohybují na hranici nákladů až pod náklady. V souladu se závěry jednání se shodlo na stanovisku, že pokud nebudou na národní i evropské úrovni provedena odpovídající opatření, dojde ke krizové situaci ohrožující chov mléčného skotu v ČR se všemi negativními dopady zániku produkce mléka, snížení počtu místních, ale i navazujících pracovních míst, včetně dopadů na vyváženost zemědělské soustavy z pohledu produkce statkových hnojiv a tím následné degradace půdy. Trvá proto na stanovisku, že k poklesu produkce mléka a stavu mléčného skotu nesmí za žádných okolností dojít tak, jako se v minulosti stalo v sektoru prasat.

Představenstvo AK ČR za tím účelem požaduje:

• aby Ministerstvo zemědělství zavedlo pravidelný monitoring výrobních a dalších podpor ve vybraných členských zemí EU a to jak z evropských, národních, případně regionálních finančních zdrojů;
• trvalou spolupráci a součinnost s Ministerstvem zemědělstvá na hledání nových odbytišť pro mléko a mléčné výrobky s vysokou přidanou hodnotou;
• aby Ministerstvo zemědělství plně podpořilo programy zaměřené na propagaci spotřeby tuzemské produkce mléka a mléčných výrobků na vládní i nevládní úrovni;
• po Ministerstvu zemědělství, aby v rámci jednání na úrovni Evropské komise a komisaře Phila Hogana dále požadovalo a docílilo zvýšení intervenčních cen mléčných výrobků tak, aby tyto ceny více reagovaly na výrobní a vstupní náklady, s možností pružnější adaptace na aktuální tržní výkyvy. Současně požadujeme zahájit i jednání na podporu exportu mléčných výrobků.
• s ohledem na přebytek mléka na tuzemském, ale i evropském trhu, je třeba řešit tento problém opatřením na národní úrovni – výkupem Státní správou hmotných rezerv, popřípadě proexportními podporami s využitím Českou exportní banku a Exportní garanční a pojišťovací společnost;
• aby Ministerstvo zemědělství urychleně notifikovalo a uvedlo do praxe připravené programy Q1 kvality mléka a národní animal welfare;
• aby Poslanecká sněmovny Parlamentu urychleně projednala novelu zákona o významné tržní síle s cílem nastolení spravedlivého chování všech subjektů zapojených v rámci tržní vertikály producent-zpracovatel-obchodní řetězec tak, aby bylo co možná nejvíce omezeno agresivní a neférové chování některých subjektů odvětví uvádějících výrobky na trh;
• aby Státní zemědělský a intervenční fond vyplatil platby SAPS a první platby pro méně příznivé oblasti do konce roku, aby tak vyvážil výpadek likvidity u subjektů provozujících výrobu mléka;
• aby Ministerstvo zemědělství ve spolupráci se Státním zemědělským intervenčním fondem vytvořilo vhodné podmínky pro podporu odbytových družstev a motivoval tak zemědělce k účasti v nich.

Kromě výše uvedeného představenstvo Agrární komory zvažuje podniknout kroky zaměřené proti vybraným řetězcům, které zneužívají současné situace k vlastnímu prospěchu s negativními a trvale neudržitelnými dopady na tuzemské prvovýrobce a zpracovatele, čímž dochází k poškozování národního hospodářství.

Jiří Felčárek
Agrární komora ČR

zdroj: Agrární komora České republiky »