NAŠE PŮDA – NÁŠ KAPITÁL! A JAK JI ZHODNOCUJEME?

 

OSN vyhlásila rok 2015 Rokem půdy.

 

 

Světová výstava Expo Milano má jako hlavní téma "Potraviny pro planetu, energie pro život". I téma „Půda“ má na této světové výstavě významné místo. Ani u nás v různých proklamačních akcích k tomuto tématu nezůstáváme pozadu.

I Národní výstava hospodářských zvířat a zemědělské techniky 2015 v rámci doprovodného programu BIOMASA se k tomuto tématu hlásí.

Za poslední čtvrtstoletí ztratilo přirozenou schopnost zadržovat vodu zhruba 620 000 hektarů orné půdy. To je více než jedna pětina celkové výměry. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnila Agrární komora. Výrazně se podle ní snížila plocha, na níž se pěstují pícniny, luskoviny a len, tedy plodiny s vysokou retenční schopností. V období 2000 – 2010 bylo u nás zastavěno 25.000 ha půdy. Více než 50% našich půd je ohroženo vodní erozí, ohrožení větrnou erozí se udává nižší, ale stále je to více než 20%. To vše znamená výrazné negativní zásahy do ekosystému.

Nedá se říci, že bychom situaci neměli dobře zmapovanou. Jak s tím ale nakládáme v reálu? Souvisí to s celkovým vývojem našeho hospodaření, jehož realita ve snaze podřídit se predátorským zákonům trhu zapomíná respektovat přírodní zákony. Na kvalitě půd se to projevilo zcela zásadně. Drastická redukce stavů dobytka na zhruba 1/3 počtů, které v původních číslech vyvažovaly bilanci koloběhu organické hmoty, se projevila hlubokým deficitem organické hmoty dodávané do půdy zejména v úrodných produkčních oblastech. Nejběžnější formou saturace organické hmoty v půdě byl dlouhodobě prověřený chlévský hnůj. Toho jsme ještě v 80. letech měli k dispozici kolem 25 mil. tun. A k tomu jsme podle statistiky vyprodukovali ještě asi 2,8 mil. tun kompostu. Je pravdou, že tehdejší režim si byl nutnosti péče o úrodnost půdy dodávání organické hmoty do půdy vědom.

Půda hraje zcela zásadní roli ve stabilitě ekosystémů a v ovlivňování bilancí látek a energií. Působí také jako environmentální pufrační médium. Díky půdě mohla fotosyntéza, která doslova hýbe touto planetou, nabýt svého mimořádného významu. Podmínkou je zejména dostatečná složka organické hmoty. Zjednodušeně – obsah organické hmoty by měl dosahovat alespoň 2–2,5 %.

A jak to u nás dnes vypadá? V současné době se v ČR ročně aplikuje ve stájových hnojivech odhadem pouze 0,6 až 0,7 t organických látek na jeden hektar orné půdy. To znamená o 1–1,5 tuny na hektar méně oproti potřebě. Průměrná hodnota organické hmoty činí pouhých 1,5 %. Makroekonomickým pohledem to sice vypadá jako zcela zanedbatelný rozdíl, ale v reálu je to tak polovina požadovaného množství. Proč tomu tak je? Silně zredukované stavy zvířat produkují dnes pouze něco přes 10 mil. tun chlévského hnoje za rok. Podle statistiky máme k dispozici asi 1,2 mil. tun biologicky rozložitelného komunálního odpadu. Ani to nedokážeme efektivně využít. O kompost mají zemědělci pouze minimální zájem. Vyjádřeno v penězích – každému hektaru zemědělské půdy dlužíme v průměru 5.000 Kč. A žijeme v iluzi, že tento dluh jsme schopni splatit v jiné formě, obvykle v transformované fosilní energii jako minerální hnojiva.

Na 1 m² zdravé půdy žije 0,5 až 10 kg bakterií. To ve světovém měřítku znamená, že celková hmotnost mikrobů je asi 25x větší než hmotnost všech suchozemských a vodních zvířat dohromady. Zároveň to pro člověka znamená nepředstavitelný energetický potenciál, který svým nerozumným způsobem hospodaření likviduje. A tato energie půdě samozřejmě chybí.

Půdní ekosystém je organickou součástí základních látkových oběhů, které vytvářejí geologický, hydrologický a biochemický cyklus. Pozitivní působení kompostu na půdu, život v půdě i život rostlin je mnohostranné a vytváří komplexní efekt. Jako humusotvorný činitel převyšuje kompost svými schopnostmi ostatní formy organického hnojení násobně. Kompost patří k základním humusotvorným elementům a významně zlepšuje ekologické i další užiteční funkce humusu – zlepšuje zpracovatelnost půdy, zvyšuje sorpční schopnosti lehčích půd, nakypřuje utužené a těžké půdy, může redukovat choroby rostlin i působení škůdců, snižuje kyselost půd a stabilizuje hodnotu pH, zvyšuje vodní jímavost a vodní kapacitu, snižuje vodní erozi na svazích, snižuje spotřebu vody, zabraňuje vysychání půd, dlouhodobě zabezpečuje rostliny důležitými živinami, zvyšuje vzcházivost osiv i sadby, regeneruje narušené půdy, podporuje život v půdě.

Udržování zásoby humusu není důležité pouze z pohledu produkčních funkcí půdy, ale i v rámci sekvestrace uhlíku z atmosféry. Půda s dostatečným obsahem humusu je schopna vázat několikanásobně větší množství uhlíku než atmosféra a má tedy positivní vliv na klima.

 

Péče o půdu je i součástí národní kultury a mentality. I zde hraje svoji roli filosofie žití na dluh, na úkor budoucnosti. Jinak řečeno, na úkor našich dětí, vnoučat a jejich dětí.

 

V rámci zemědělských výstav, které organizují Brněnské veletrhy a které se v rámci portfolia BVV zařadily mezi nejúspěšnější, je v rámci programu Biomasa věnována značná pozornost půdě, která je pro pěstování biomasy zcela zásadní. Její organické složce je určen

 

program „Kompostování“, který proběhne

 

v pátek 26. 06. 2015 v 13.00 – 15.30 hod. v pavilonu P, sál P4

 

Odborným garantem tématického bloku „Kompostování“ je Ing. Josef Šrefl, CSc., vedoucí sekce kompostování při CZ BIOM.

 

Program bude koncipován jako rozšířené jednání kompostárenské sekce, jejímiž členy jsou zástupci provozovatelů kompostáren, zástupců ministerstev zemědělství a životního prostředí, výzkumných ústavů a odborných institucí i dodavatelů techniky a technologií. Budete mít možnost získat nejaktuálnější informace z oboru i načerpat zkušenosti vybraných provozovatelů. Uvítáme i Vaše zkušenosti a poznatky. Brněnské veletrhy nabízejí i možnost prezentace pro ty, kteří budou mít zájem něco nabídnout. A v neposlední řadě je na čase založit profesní sdružení těch, kteří se kompostováním, ať již z kteréhokoliv pohledu zabývají. Bez takového zájmového sdružení bude obtížné rozhýbat trh s kompostem, který je jako systém prozatím nefunkční.

 

Prosíme o potvrzení Vašeho zájmu, případně aktivní účasti.

 

Na setkání se těší

 

 

 

Ing. Josef Šrefl, CSc., vedoucí sekce kompostování CZ BIOM

AGROINTEG s.r.o.

CZ 613 00 Brno, Zemědělská 1, mobil: +420 602 743 127

E-mail: j.srefl@agrointeg.cz, www.agrointeg.cz