K problematice chrousta maďalového

Stanovisko Krajského úřadu Jihomoravského kraje jako orgánu ochrany přírody k záměru celoplošné letecké aplikace insekticidu v lesních porostech v oblasti Bzenecké a Hodonínské doubravy za účelem redukce populace chrousta maďalového

 

·         Podstatu problému tvoří škody na lesních porostech v Bzenecké a Hodonínské doubravě žírem larev chrousta maďalového a záměr státního podniku Lesy České republiky zkusit tyto škody snížit plošnou leteckou aplikací neselektivního insekticidu v přírodně cenných lokalitách v době rojení dospělců chrousta (k rojení dochází v periodě čtyř let).

 

·         Jedná se o historický problém, který byl naposledy v roce 2003 řešen leteckou aplikací chemického přípravku (avšak pouze na méně než 1/3 zamýšlené plochy). Rovněž v předchozích obdobích rojení (1991, 1999) nešlo o postřik realizovaný na velkých plochách. V roce 2007 nebyl postřik povolen tehdy příslušnou Správou chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty a následně v roce 2011 k němu nevydal souhlas Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí (dále jen „KrÚ JMK“). V obou uvedených pravomocných rozhodnutích byly prokázány fatální škodlivé dopady na cenné a chráněné přírodní hodnoty.

 

·         Přes zřejmou problematičnost záměru ani v roce 2015 Lesy ČR spolu se zainteresovanými obcemi neustoupily od snahy o řešení problému pouze cestou letecké aplikace neselektivního insekticidu.

 

·         Na základě požadavku KrÚ JMK zajistily Lesy ČR pro řešení věci v roce 2015 zpracování odborných podkladů, a to biologického a naturového hodnocení.[1] Jejich výsledky potvrdily obrovský rozsah dopadů záměrů. Zamýšlenou aplikací přípravku by došlo k usmrcování či dalšímu významnému negativnímu ovlivnění celé řady zvláště chráněných druhů hmyzu, ptáků, netopýrů a také vzácného obojživelníka a plaza, a to i ve zvláště chráněných územích a územích soustavy Natura 2000, která byly vyhlášeny k jejich ochraně. Je také možné předpokládat zánik celých či podstatných částí populací některých druhů. Škodlivost dopadů také umocňují některé aspekty spojené s obdobím aplikace v jarních měsících (hnízdění ptáků, dopady na rozmnožování obojživelníků, nároky na potravní příjem hmyzu v období příletu ptáků z tahu, či březosti samic netopýrů apod.)

 

·         V naturovém hodnocení je konstatován významný negativní vliv na druhové předměty ochrany ptačí oblasti Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví a evropsky významné lokality Hodonínská doubrava. V případě ptačí oblasti by záměrem došlo k přímému usmrcení, či dalším významným negativním dopadům (výpadek hmyzí potravy v době po příletu a hnízdění, snížením hnízdní úspěšnosti v důsledku rušení přelety letadel) u šesti zde chráněných ptačích druhů. Naprosto fatální dopady by postřik měl u silně ohroženého skřivana polního, kde by se záměr dotkl až 2/3 místní populace (60 – 80 párů). Velmi negativní dopad by také měl na rovněž silně ohroženého lelka lesního, a to až u 50 % místní populace (31 – 40 párů). Škodlivost takových dopadů nelze marginalizovat procentuálním vyjádřením podílu místní populace vůči populaci daného druhu v celé ČR. U ostatních druhů by došlo k dotčení párů v řádu jednotek (strakapoud prostřední, strakapoud jižní), ani to však není u vzácných druhů pominutelné. Výpadek potravy by se dotkl i druhů čáp bílý a moták pochop. V evropsky významné lokalitě autor naturového hodnocení identifikoval významný negativní vliv záměru na pět druhů živočichů, kteří jsou předmětem ochrany lokality (kuňka ohnivá, netopýr černý, netopýr velkoduchý, přástevník kostivalový a roháč velký). V případě obojživelníka dovodil možnost přímého usmrcování i negativní ovlivnění v důsledku nedostupnosti potravní nabídky. U letounů mimo tyto vlivy (přímé usmrcování, výpadek potravy) autor konstatuje i rušení přelety letadel. U zástupců hmyzu by pak došlo k přímému usmrcování.

 

·         V biologickém hodnocení jeho autor ve spolupráci s uznávanými odborníky včetně těch znalých místní problematiky dovodil na celé ploše zamýšleného zásahu škodlivý zásah do přirozeného vývoje 19 zvláště chráněných druhů (resp. taxonů) hmyzu, po jednom druhu zákonem chráněného obojživelníka a plaza, 24 významných a chráněných ptačích druhů a sedmi savců chráněného řádu letouni. U hmyzu by postřik insekticidem způsobil úhyn všech zasažených, ale i následně intoxikovaných (konzumací kontaminované potravy, proniknutím do půdy) jedinců v různých stadiích vývoje. U ptáků by došlo intoxikaci a následnému úhynu zejména u mláďat v hnízdech, a to přímo zasažením či v důsledku příjmu potravy. Velmi negativně by se také na jejich místních populacích projevil výpadek hmyzí potravy v době po příletu a hnízdění. Rovněž vzácným netopýrům hrozí úhyn v důsledku intoxikace i ovlivnění zejména březích samic v důsledku výpadku potravy. K úhynům by docházelo i u chráněné kuňky ohnivé zasažené na rozmnožovacích lokalitách. Populace vzácné ještěrky zelené by byla negativně ovlivněna výpadkem potravy.

 

·         KrÚ JMK vyšel z uvedených odborných podkladů zpracovaných autorizovanou osobou i při vydávání dvou rozhodnutí ve věci, kterými neudělil souhlas, resp. zamítl žádost o výjimku k realizaci záměru.[2] Opačný závěr v rozporu s uvedenými fundovanými podklady by neobstál v žádném odvolacím ani soudním řízení, přičemž celá věc se odehrává za velké pozornosti odborné veřejnosti. Rozhodnutí doposud nejsou pravomocná a byla napadena odvoláními.

 

·         Biologické i naturové hodnocení zpracoval Mgr. Vladimír Melichar jako držitel příslušné autorizace Ministerstva životního prostředí ve spolupráci s uznávanými odborníky na jednotlivé skupiny živočichů (entomofauna – RNDr. Ondřej Konvička a Mgr. Pavel Dedek, ornitofauna – Mgr. Gašpar Čamlík a Ing. David Horal, netopýři – RNDr. Michal Andreas, Ph.D, obojživelníci Mgr. Zuzana Černíková.)

 

·         Při rozhodování věci KrÚ JMK zohlednil i další skutečnosti řešené v uvedených odborných materiálech. A sice, že nebylo nijak prokázáno, že by postřik proti dospělcům chrousta přinesl zjevné snížení výše škod způsobené larvami (např. údaji z vědeckého výzkumu u nás, či v zahraničí) a naopak, že jsou k dispozici informace o možnosti eliminace škod alternativními cestami (celoplošná příprava půdy před výsadbou ve vhodném období, upřednostňování přirozené obnovy porostů, podpora odolnějších listnatých dřevin, uplatnění přirozených predátorů chrousta), popř., že u nás i v zahraničí jsou zkoumány alternativní biologické prostředky k hubení vývojových stadií chrousta (bakterie, houby, paraziti). Nicméně je pravda, že v současné chvíli žádné uspokojivé řešení celého problému neexistuje a rovněž plošná aplikace insekticidu představuje svého druhu experiment.

 

·         KrÚ JMK se zabýval i argumenty ve prospěch zásahu, přičemž zvážil rozsah škod i zájem na obnově lesa jako ekologicko stabilizačního prvku. Argument o zániku lesních stanovišť v místě jako biotopu podmiňujícího existenci vzácných živočichů však musel částečně odmítnout, neboť zdaleka ne pro všechny chráněné druhy představují obnovované porosty ideální stanoviště (převažující monokulturní výsadba borovic).

 

·         Vzhledem k uvedenému tak KrÚ JMK nemohl, než v souladu s požadavky zákona o ochraně přírody a se závěry výše uvedených odborných hodnocení záměr odmítnout.[3]

 

·         Provedení postřiku také brání obecný zákaz letecké aplikace biocidů obsažený v zákoně č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči. K realizaci zásahu by tak muselo být získáno povolení jednotlivé či mimořádné letecké aplikace vydané příslušným orgánem rostlinolékařské péče. Takové povolení však doposud vydáno nebylo.

 

·         Za daných okolností je proto namístě upřít síly k hledání takového řešení problému pro příští období, které nepřinese takto fatální a legislativně nepřijatelné dopady na přírodu.

 

Zpracoval:

Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí

14. 5. 2015