Změny v podporách přímých plateb od roku 2015
Změny v podporách přímých plateb od roku 2015 2.2.2015 – Od roku 2015 se významně mění struktura přímých plateb – bude se jednat o několik složek platby. Česká republika bude pokračovat v poskytování jednotné platby na plochu zemědělské půdy (SAPS) až do roku 2020. Výše základní sazby SAPS, včetně greeningové platby by se neměla výrazně […]
Změny v podporách přímých plateb od roku 2015
2.2.2015 – Od roku 2015 se významně mění struktura přímých plateb – bude se jednat o několik složek platby. Česká republika bude pokračovat v poskytování jednotné platby na plochu zemědělské půdy (SAPS) až do roku 2020. Výše základní sazby SAPS, včetně greeningové platby by se neměla výrazně lišit od stávající úrovně.
Reformovaná Společná zemědělská politika EU obsahuje řadu nových prvků, které dosud nebyly v oblasti přímých plateb aplikovány. Nově se zavádí pojem aktivní zemědělec. Jde o to poskytnout platby těm zemědělcům, kteří zemědělské činnosti opravdu vykovávají. V rámci podpory mladých zemědělců, kterým není v roce podání žádosti více než 40 let, jde o 25% příplatek k jednotné platbě na plochu. Tato platba je poskytována jednomu zemědělci na maximální výměru 90 ha, nejdéle po dobu 5 let.
Dalším novým prvkem přímých plateb se stává tzv. ozelenění (greening). Jednou z povinností ozelenění je diverzifikace plodin, která se dotkne těch zemědělců, kteří hospodaří na orné půdě s výměrou nad 10 ha. Zemědělci s výměrou mezi 10-30 ha musejí pěstovat alespoň dvě různé plodiny, zemědělci nad 30 ha plodiny tři.
Dále má ČR povinnost zajistit, že environmentálně cenné TTP nebudou přeměny či rozorány a udržet poměr TTP k celkové zemědělské ploše tak, aby neklesl o více než 5% referenčního rámce, stanoveného v roce 2015.
Součástí ozelenění je dále povinnost subjektů s výměrou nad 15 ha orné půdy vyhradit určitou výměru jako tzv. plochu využívanou v ekologickém zájmu, tzv. EFA (úhor, souvrať, krajinné prvky, plochy s rychle rostoucími dřevinami pěstovanými ve výmladkových plantážích, zalesněnou půdu, plochy s meziplodinami, plochy s plodinami, které vážou dusík).
Pro tzv. citlivé sektory budou finanční prostředky směřovat na brambory určené na výrobu škrobu, chmel, ovoce, zeleninu, konzumní brambory, cukrovou řepu, bílkovinné plodiny, masná telata, do sektoru mléka, a na pasené ovce a kozy. Oproti předchozímu období dochází nejenom k rozšíření počtu podporovaných komodit, ale také k významnému nárůstu objemu finančních prostředků.
Zařazeno v Ekonomika a politika, Přímé platby
