V Jihomoravském kraji se uskutečnily odborné semináře pro zemědělce

Regionální agrární komora Jihomoravského kraje uspořádala v únoru 2015 ve spolupráci s Ústavem zemědělské ekonomiky a informací, se Státním zemědělským intervenčním fondem a příslušnou okresní Agrární komorou odborné semináře pro zemědělce. Odborný poradce, RNDr. Jan Dovrtěl, seznámil účastníky s aktuálními změnami v nařízení vlády k "Nitrátové směrnici" a v zákoně o hnojivech. V programu semináře byly přímé platby, aktivní zemědělec, greening, cross-compliance a další aktuální témata.

Zájemce o konkrétní detaily k budoucí podobě Společné zemědělské politiky odkazujeme na webové stránky SZIF (http://www.szif.cz/cs/faq-szp-i-pp)  na rubriku Nejčastější dotazy, ve které můžete najít odpovědi na vaše dotazy, nebo můžete další dotazy telefonovat na infolinku 222 871 871 nebo napsat na e-mail info@szif.cz.

Ukázka z rubriky Nejčastější dotazy:

Můžete mi vysvětlit podstatu greeningu a požadavky na jeho plnění?
Podstatou zavedení podmínek ozelenění neboli greeningu je orientovat zemědělce k hospodaření šetrnějšímu k životnímu prostředí. Každoroční platba na greening, která představuje 30% vnitrostátního stropu na přímé platby, má být pro zemědělce dostatečnou motivací.

Základní podmínky jsou odvozeny od velikosti podniku, na kterém zemědělec hospodaří. Pokud má podnik více než 10, ale méně než 30 ha orné půdy, pak by na ni měl pro přiznání greeningové platby pěstovat alespoň 2 plodiny. Hlavní plodina přitom může  zabírat maximálně 75% orné půdy. Pokud podnik hospodaří na více než 30 ha orné půdy, pak je na ní třeba pěstovat alespoň 3 plodiny. Hlavní plodina opět může zabírat maximálně 75% a dvě hlavní plodiny společně maximálně 95% orné půdy. Poměry mezi hlavními plodinami nemusí být splněny, pokud se na více než 75% orné půdy pěstují trávy nebo bylinné pícniny, případně je to půda ležící ladem.
Požadovaný počet plodin však musí být dodržen a zároveň pro zbývající ornou půdu platí podmínka, že hlavní plodina nesmí pokrývat více než 75% zbývající orné půdy. Zemědělci si pro výpočet poměru jednotlivých plodin mohou k ploše přičíst výměru krajinných prvků, které jsou její součástí.

Za plodinu se pro účely diverzifikace považuje: jakákoli kultura z různých rodů rostlin podle definice botanického systému klasifikace plodin; kultura kteréhokoli druhu brukvovitých, lilkovitých a tykvovitých; půda ponechaná ladem; trávy či bylinné pícniny. Ozim a jařina, přestože by plodiny náležely do stejného rodu, se počítají jako odlišné plodiny. Naopak různé druhy směsí se jako různé plodiny uznat nemohou. Podsev také není samostatnou plodinou, započítává se do plochy hlavní plodiny.
Povinnosti diverzifikace se nevztahují zejména na následující případy:
– zemědělce, kteří hospodaří na menší výměře než 10 ha,
– pokud trvalé travní porosty představují více než 75% zemědělské plochy, a přitom výměra zbývající orné půdy nepřesáhne 30 ha,
– pokud se na více než 75% orné půdy pěstuje tráva nebo jiné bylinné pícniny, případně jde o půdu ponechanou ladem (nebo je možná kombinace těchto využití orné půdy), a přitom výměra zbývající orné půdy nepřesáhne 30 ha.
Plnění podmínek diverzifikace se bude posuzovat za období od 1. června až 31. srpna daného roku. Pokud má zemědělský podnik více než 15 ha orné půdy, pak by od 1. ledna 2015 měl pro přiznání greeningové platby z její výměry vyčlenit  alespoň 5% jako tzv. plochu v ekologickém zájmu – EFA. Povinnost EFA se nevztahuje na následující případy:
– zemědělské podniky, které mají méně než 15 ha orné půdy,
– pokud trvalé travní porosty představují více než 75% zemědělské plochy, a přitom výměra zbývající orné půdy nepřesáhne 30 ha,
– pokud se na více než 75% orné půdy pěstuje tráva nebo jiné bylinné pícniny, případně jde o půdu ponechanou ladem (nebo je možná kombinace těchto využití orné půdy), a přitom výměra zbývající orné půdy nepřesáhne 30 ha.