Lesy ČR obnovily rašeliniště v Krušných horách

Práce zaměřené na ochranu a obnovu rašelinišť v Krušných horách v oblasti česko – německé státní hranice mezi saským Satzungem a českou Horou Svatého Šebestiána na Chomutovsku v Ústeckém kraji se podařilo úspěšně dokončit. V závěrečné fázi je tak i společný projekt pro danou problematiku, do kterého se zapojily Lesy České republiky, s. p., státní lesy německé spolkové země Sasko a další partneři.

V předmětné oblasti o rozloze cca 210 hektarů se postupně postavily přehrážky pro zadržení vody a její opětovné svedení zpět do rašelinišť. Využíval se při tom hlavně místní materiál, především rašelina a dřevo. Péče o rašeliniště přispěla také k zachování důležitého životního prostoru pro ohroženého tetřívka obecného. Na našem území se v rámci projektu pracovalo na pozemcích spravovaných Lesy ČR, Lesní správou Lesů ČR Klášterec nad Ohří.

Rašeliniště a vrchoviště na hřebeni Krušných hor byly od začátku 18. století v důsledku těžby rašeliny a lesního obhospodařování systematicky odvodňovány. Jejich vysušení způsobilo přerušení růstu a tvorby rašeliny. Většina pro rašeliniště typických rostlin a živočichů prakticky zmizela  a některé druhy se nacházejí na pokraji vyhynutí. Již od začátku 90. let se objevovaly  snahy v rámci  realizace několika menších projektů  tento trend v oblasti Krušných hor  zvrátit.

Zvýšením hladiny spodní vody na původní stav by mohlo dojít k opětovnému rozšíření rostlin typických pro rašeliniště. Růst a výskyt rašeliníku je eliminován přebytkem vody v rašeliništi. Voda a zamezení přístupu  kyslíku zamezí rozkladu odumřelých částí rostlin. Zachovalé a nerozložené rostliny tvoří pak vrstvy rašeliniště. Nejvýznamnějším činitelem je rašeliník. V Krušných horách se  ho vyskytuje ještě okolo  30 druhů.  Jednou z obdivuhodných vlastností rašeliníku je schopnost pojmout až  30ti násobek objemu vody, než je vlastní hmotnost jedné rostlinky. Intaktní rašeliniště funguje jako houba, a tím přispívá lokálně i k ochraně před povodněmi.

Poprvé v tomto projektu byla nasazena především vhodná těžká technika, která úspěšně a efektivně nahradila dosavadní manuální práci. Důraz byl kladen, s ohledem na těžko přístupný terén a komplikovanost podloží, na odpovídající technické vybavení (široké jízdní pásy) a i bohaté praktické zkušenosti stavebního personálu. Po ukončení stavebních úprav se rašeliniště přenechají dalšímu přirozenému vývoji. Těžba dřeva  a hospodářské  funkce lesa v těchto oblastech  nebudou prioritní. V průběhu příštích let budou monitorovány hladiny spodních vod, stejně tak i výskyt a vývoj cílových rostlinných a živočišných druhů.  O tom, zda  bude dosažen prioritní cíl projektu, že  rašeliniště se svými typickými rostlinnými a živočišnými druhy v Krušných horách znovu ožijí, rozhodne teprve budoucnost.  Mimo jiné už proto, že rychlost růstu rašelinišť a vrchovišť je 1 mm za rok.