„V těchto dnech se za účasti odborné veřejnosti a nevládních organizací dolaďuje důležitý materiál k nastavení jednotlivých parametrů přímých plateb a Programu rozvoje venkova na období 2015 až 2020. Byl bych rád, kdyby se do měsíce uzavřelo jednání o financování druhého pilíře Společné zemědělské politiky, tedy rozvoje venkova,“ řekl ministr Marian Jurečka.
Pokud jde o přímé platby, ministr Jurečka uvedl, že zásadní rozhodnutí k vymezení legislativního rámce musí být hotové do letošního 30. dubna, aby byly dodrženy termíny pro předložení nařízení vlády a pro notifikaci Evropskou komisí do 1. srpna 2014.
V rámci SZP dochází například k flexibilitě mezi pilíři. Až 15 % obálky pro přímé platby může být v období 2015 až 2019 přesunuto ve prospěch Programu rozvoje venkova (PRV), nebo naopak až 15 % z PRV do přímých plateb v letech 2016 až 2020. Snahou je také zlepšit věkovou strukturu v zemědělství. Proto budou mladí zemědělci do 40 let podpořeni 25% prémií k základní platbě až do výše 2 % obálky na přímé platby. Jednou z možností, jak podpořit malé zemědělce do zhruba 5 hektarů, je zjednodušený postup přímých plateb. U podniků na první hektary (v ČR do 89 ha) je možné navýšit základní platby na úkor snížení základní platby u podniků s vyšší výměrou (nad 89 ha). Na platbu za zemědělské postupy příznivé pro životní prostředí (greening) bude vyčleněno 30 % z celkové částky národních stropů.
„Pokud hovoříme o budoucí podobě Společné zemědělské politiky, je rovněž nutné definovat aktivního zemědělce. Tím předem vyloučíme nezpůsobilé žadatele, jako například provozovatele letišť, železničních služeb, stálých sportovních a rekreačních areálů. Důležitá je také podpora mladých začínajících zemědělců, která se zaměří na investice nezbytné na realizaci jejich podnikatelských plánů,“ řekl ministr Jurečka.
Významná částka peněz PRV podpoří investice ke zvýšení konkurenceschopnosti všech druhů zemědělské činnosti a zlepšení životaschopnosti zemědělských podniků. Prostřednictvím pozemkových úprav budou řešeny vlastnické vztahy a nedostatečná krajinná infrastruktura. To pomůže rozvoji podnikání a udržitelnému zemědělskému podnikání v krajině.
Zhruba 70 % rozpočtu by měla představovat opatření zaměřená na obnovu, zachování a zlepšení ekosystémů, kolem 21 % pak opatření konkurenceschopnosti zemědělství, potravinářství a lesnictví a 8 % půjde na rozvoj nezemědělského podnikání na venkově.
Důležitým problémem venkova je stabilizace jeho obyvatelstva, a to zajištěním pracovních příležitostí. Životaschopný venkov se odvíjí od rozvoje malého a středního podnikání.
Hynek Jordán
ředitel Odboru komunikace MZe
