Návrat k osvědčené praxi

V České republice navíc denně, především v důsledku zastavování, ubývá v průměru sedm hektarů orné půdy, což při srážkách o intenzitě 100 milimetrů čtverečních představuje ztrátu retenční schopnosti pro 700 krychlových metrů vody.

V letech 2000 až 2010 bylo zastaveno přes 24 000 hektarů orné půdy. Přibývá také ladem ležící půdy. V roce 1993 obdělávali zemědělci 3,2 milionu hektarů půdy, loni to bylo 2,5 milionu hektarů. Zatímco v roce 1993 zabíraly pícniny 960 000 hektarů, loni to bylo 420 000 hektarů. Plocha luskovin klesla ve stejném období takřka čtyřikrát z 94 000 na 22 000 ha. Pole se lnem se snížily z 10 000 na 2000 ha.

Louky jsou přírodní vodní pumpy

„Je třeba se vrátit k chovu dobytka a návratu zelených pícnin na ornou půdu,“ řekl Veleba. Funkční zemědělství s vyváženou rostlinnou a živočišnou produkcí a tomu odpovídajícími stavy hospodářských zvířat mají podle něj nenahraditelný vliv na hydrologické poměry v krajině.

S přechodem k méně intenzivnímu zemědělství se naopak od 90. let v Česku rozšířily trvalé travní porosty. Mezi ně se řadí louky a pastviny. Veleba odhaduje, že ze 670 000 hektarů tuzemských luk se dnes seká pouze polovina. Přitom dřív se louky sekaly až třikrát a někdy i čtyřikrát do roka. „Louky jsou přírodní vodní pumpy. Na vyprodukování jedné tuny trávy louka potřebuje 600 litrů vody,“ uvedl. V případě, že se louka neseká, potřeba vody a její schopnost zadržet vodu klesá. „Tady za dvacet let z krajiny zmizelo asi 540 tisíc hektarů pícnin, tam je třeba se zamyslet nad návratem skotu. Jsou to úrodné plochy v nížinách, kde orná půda mnohdy leží ladem,“ uvedl Veleba a upozornil na tyto případy například i ve Středočeském kraji, který byl dříve velmi produkční a neexistovala neobdělaná půda. Agrární komora v současné době organizuje pomoc postiženým zemědělcům. Na tiskové konferenci o tom hovořil vice prezident Agrární komory ČR Jindřich Šnejdrla. „V pondělí jsme vyhlásili solidární pomoc uvnitř agrární komory. Vyzvali jsme okresní komory po celé republice, aby pomohly postiženým. Pomoc může být ve dvou směrech, první je materiální a část pomoci bude finanční,“ uvedl Šnejdrla. Úřad Agrární komory ČR proto pečlivě monitoruje situaci a sbírá podněty k nabídkám a poptávkám pomoci ze škod způsobených povodněmi v červnu 2013. Systém pomoci bude tak jako v předchozích případech fungovat přes úřad Agrární komory ČR v Praze v rámci hlášení a doporučení krajských, regionálních či okresních komor, jež vychází ze znalosti v místě a s konkrétní pomocí, například finanční, krmiv, materiálu, techniky a další. Výzva k pomoci šla opakovaně do regionů a první konkrétní nabídky se již scházejí.

Nejvíc poškozených ploch je se zelím

Záplavy zničily i úrodu zeleniny. Úplně zničeno bylo 980 ha zeleniny, tedy deset procent z celkové její plochy. Pokud přes ni šla povodňová voda, musí se vyhodit. Podle dosavadních přehledů získaných od Zelinářské unie ČR nejvíc na povodně doplatily plochy s hrachem, kdy je totálně zničených 228 hektarů, dále jsou škody na 147 hektarech zelí, 58 hektarech květáku a na 74 hektarech petržele. Zhruba na stejné úrovni, něco přes 35 hektarů, je zničeno mrkve a póru a i na další zelenině se sčítají škody po hektarech.

Škody v sadech, školkách a na jahodách

Vlivem nedávných povodní naštěstí nedošlo v ovocnářství k plošným a významným škodám. „V České republice bylo zničeno celkem asi 26 ha, z toho 8 ha jahodníku, 8 ha ovocných školek a do 10 ha ovocných sadů. I přes poměrně malou poškozenou plochu se škoda vyšplhá nad 15 milionů korun,“ uvedl Martin Ludvík, předseda Ovocnářské unie ČR. Na uvedené ploše nejde jen o zničení letošní úrody jako u polních plodin a zeleniny, ale o zničení trvalého porostu, ať už stromů a keřů, jahodníkové sadby nebo rozpěstovaného víceletého školkařského materiálu.

„Škody povodněmi jsou u sadů nepojistitelnými riziky stejně jako u jahodníku (lze pojistit jen úrodu v daném roce), kdy nelze pojistit sadbu, která měla produkovat plody více let. Ve více regionech bylo také mnoho desítek hektarů sadů, kde stála řadu hodin voda z důvodů vysokých srážek a plně nasyceného půdního profilu. Zejména peckoviny jsou na tuto skutečnost velmi citlivé, vlivem stojaté vody dochází k zadušení kořenů a ke stresu, který vede k propadu plůdků, žloutnutí porostu a v případě delšího podmáčení vodou až ke ztrátě odolnosti a následnému zmrznutí během zimy a odumření stromů. Orientačně lze vyčíslit nepřímé ztráty z důvodů zaplavení nebo velkého podmáčení porostů na více než 50 milionů korun,“ uzavřel Ludvík.

V posledních dnech, kdy řadu míst postihly bleskové povodně, došlo k poškození některých regionů krupobitím (například Slánsko, Olomoucko) a škody zřejmě dosáhnou výše, kterou přímo způsobila povodeň.

zdroj: Eugenie Línková