Rakouští novináři navštívili Agrární komoru ČR
Rakouští novináři navštívili Agrární komoru ČR Na tiskové konference je už Agrární komora ČR zvyklá a v její pražské centrále se konají skoro pravidelně každých čtrnáct dní. Zasedací místa jsou vždy takřka zaplněná. Do této místnosti se ke stolu vejde 35 lidí, a když je téma obzvlášť zajímavé, kapacita nestačí. I v uplynulém týdnu se […]
Rakouští novináři navštívili Agrární komoru ČR
Na tiskové konference je už Agrární komora ČR zvyklá a v její pražské centrále se konají skoro pravidelně každých čtrnáct dní. Zasedací místa jsou vždy takřka zaplněná. Do této místnosti se ke stolu vejde 35 lidí, a když je téma obzvlášť zajímavé, kapacita nestačí. I v uplynulém týdnu se tato prostora zcela zaplnila, tentokrát pro změnu rakouskými novináři, které do Prahy pozvala společnost REWE ve spolupráci s českým zastoupením obchodního řetězce Billa.
Novináři z deníků a odborného tisku se cíleně zajímali o ekologii a výrobu potravin. V České republice je zhruba 10 % zemědělské půdy v ekologickém režimu, přesto se biopotravin produkuje mnohem méně, než by odpovídalo této výměře. Tuto disproporci společně vysvětlovali jak Jaroslaw Szczypka, generální ředitel Billy, tak Jan Veleba, prezident Agrární komory ČR.
„Zatím je to jako s celým zemědělstvím, kdy Evropská unie nepodporuje produkující farmáře, ale ty, co takzvaně udržují krajinu v pořádku,“ uvedl Jan Veleba. Nic proti této praktice nemá, kdyby se dotací na ekologické zemědělství nezneužívalo. Jak prezident Veleba prozradil, sám si vyfotografoval takzvaně ekologické sady zarostlé křovinami, kde se prakticky nic nesklízí, jen se bere podpora. „Snímky jsem ukázal našemu ministru zemědělství s dotazem, zda pozná, co to je. Netušil,“ dodal Veleba. Na některých loukách v ekologickém režimu se produkuje sice ekoseno, ale to se dává skotu bez kýžené produkce biomasa. „V tom jsou skryté ony disproporce mezi vykazovaným ekologickým zemědělstvím a skutečnou ekologickou produkcí biopotravin,“ řekl Veleba.
K samotné výrobě biopotravin a zastoupení této české produkce na pultech a v regálech Billy se vyjadřoval Jaroslaw Szczypka. Obrat v tomto segmentu stále pomalu roste. Podíl kategorie bio na prodejích činí zhruba jedno procento. V tradičních zemích Evropské unie je ale vyšší a činí čtyři až pět procent.
Billa má v současné době v nabídce 260 produktů ekologického zemědělství. Privátní značku Naše bio tvoří aktuálně 176 produktů. Drtivou většinu produktů Naše bio do řetězce Billa dodávají čeští producenti. Největší posun v prodejích zaznamenal tento prodejce v případě biomasa. V jeho prodejích je meziroční nárůst na tržbách 80 až 90 procent. Pod vlastní značkou prodává Billa čerstvé biohovězí, kuřecí a jehněčí. Toto maso pochází výhradně z ekologických chovů v České republice a je v ní také zpracováváno. Dodavatelem tohoto sortimentu do Billy je česká firma Biopark.
Zájem novinářů se soustředil i na článek v deníku Právo, kde na celé stránce novin byl rozhovor s Janem Velebou na téma potravinová soběstačnost a k tomu i graf. Vypovídá o hluboké nesoběstačnosti v živočišných produktech, což se zdálo rakouským novinářům nepochopitelné a chtěli vysvětlení. „Jak je to možné, byli jste přece přebytkoví,“ divili se.
A právě za tuto otázku byl Jan Veleba očividně vděčný a mohl tak vysvětlit, jak je tomu v Evropské unii s nerovným vyplácením dotací, kdy staré země unie dostávají stále mnohem víc než nové, a těm se krátí produkce, snižuje zaměstnanost na venkově a odvody státu z agrárního sektoru právě spojené s ústupem od zemědělství jsou citelně nižší.
Hodina uplynula doslova jako voda a očividně se nikomu z novinářů nechtělo opustit zasedací místnost agrární komory, kde přišly informace přímo od zdroje o nevyrovnané a špatné agrární politice Evropské unie.
zdroj: Eugenie Línková
Zařazeno v Zemědělství
