Letošní ztráty na jihu Moravy

„V Jihomoravském kraji (JmK) bylo v letošním roce oseto obilninami 161 159 hektarů. Z této plochy bylo sklizeno celkem 458 164 tun, což představuje průměr 2,82 tuny z hektaru. V běžných letech se dosahuje průměrných výnosů v rozmezí 5,5–5,76 tuny z hektaru. Letošní výpadek je v průměru JmK více než 60 %. K tomu je třeba uvést, že průměr JmK vylepšuje sklizeň okresu Blansko a část okresu Vyškov.

Nejen obilniny, ale veškeré pěstované plodiny v JmK včetně plodin vinic a sadů, zejména v okresech Břeclav, Hodonín, Znojmo, jižní části okresu Brno-venkov a okolí Slavkova v okrese Vyškov, byly ovlivněny dlouhotrvajícím obdobím sucha od založení porostů (podzim 2011), zimou s následnými holomrazy i více než minus 20 °C a s nástupem jara s téměř tropickými teplotami, opět bez významných srážek pokračujícími až do sklizně. Druhým negativním faktorem, který ovlivnil sklizeň v roce 2012, byl pozdní jarní mráz (18. května 2012) s poklesem teploty až na minus 6,5 °C.
Letošní sklizeň neskýtá kvalitu, neboť nebyly naplněny základní předpoklady pro tvorbu kvalitativních parametrů, zejména souběhu správného poměru srážek a teplot. Naopak, došlo k souběhu extrémně nízkých srážek (až nulových) a vysokých teplot (až tropických), které byly navíc příčinou extrémně vysoké evapotranspirace.

 Nedostatek kvalitních objemných krmiv

V Jihomoravském kraji je nedostatek kvalitních objemných krmiv (seno, senáž) a není ani předpoklad pro dostatek kvalitní kukuřičné siláže. Chovatelé se budou potýkat nejen s nedostatkem objemu, ale i kvalitou těchto krmiv, mimo objemná krmiva chybí stelivová sláma. Také chybí dostatek jadrných krmiv, ale tento problém je řešitelný ve spolupráci se státem formou zápůjček z hmotných rezerv státu za ekonomicky přijatelných podmínek. Někteří chovatelé tento problém řeší zcela radikálním způsobem, likvidací celého chovu.

Vytvořené rezervy z minulých let nemohou v žádném případě vykompenzovat letošní výpadek produkce. Letošní rok pro zemědělce v nejpostiženějších okresech Jihomoravského kraje se ne vlastní vinou dostávají do kritického až velmi kritického ekonomického stavu. Pokud stát nepodá v této situaci pomocnou ruku zemědělcům v Jihomoravském kraji formou přímé pomoci, nemají šanci přežít. Pro řešení této kritické situace žádá Regionální agrární komora Jihomoravského kraje Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (PSP) a Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu ČR a ministerstvo zemědělství o projednání této přímé pomoci směřované nejpostiženějším zemědělcům v nejpostiženějších okresech JmK. V průběhu sklizně byly s touto situací přímo v terénu seznámeni například ministr zemědělství Petr Bendl, jeho náměstek Martin Hlaváček, hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek, poslanec PSP Jan Husák a senátor a předseda Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Jan Hajda a Rada Jihomoravského kraje.

Zemědělci hospodařící na území Jihomoravského kraje odmítají pomoc ministerstva zemědělství, vyhlášenou ministrem zemědělství Petrem Bendlem, protože nepovažuje tato opatření za řešení, která by zemědělcům pomohla. Představenstvo RAK Jihomoravského kraje odmítá podmínky pro zápůjčky krmného obilí z hmotných rezerv, považuje je za nepřijatelné.

 Soubor opatření k částečné kompenzaci ztrát

Představenstvo RAK Jihomoravského kraje navrhuje následující opatření k částečné kompenzaci vynaložených nákladů u pěstovaných plodin v nejpostiženějších okresech Jihomoravského kraje:

• přímá finanční pomoc, asi 750 milionů korun (minimální částka),
• urychlená výplata jednotné platby,
• obnovení dotačního titulu Provoz u PGRLF s dotací úroků a poskytnutí garance,
• zápůjčka krmného obilí z hmotných rezerv státu pro chovatele hospodářských zvířat s garancí dodavatele krmných směsí za ekonomicky přijatelných podmínek,
• systémová opatření: zařazení postiženého území s kritickým a vysoce kritickým suchem do oblastí trvale znevýhodněných (LFA):
  • rebonifikace BPEJ,
  • přijetí zákonného komplexního pojištění úrody s podporou státu,
  • zapojení státu do šlechtění nových typů plodin se zaměřením na nejvýznamnější pěstované plodiny,
  • revitalizace melioračních zařízení,
  • zachování národních dotačních titulů k budování soustavy k zadržení a využití vody v krajině, včetně kapkových závlah.

 Návrh opatření vychází z podrobné analýzy ekonomické situace zemědělců hospodařících v nejvíce postižených územích Jihomoravského kraje. Z analýzy vyplývá, že řada zemědělců je existenčně ohrožena a bez přímé finanční pomoci státu nemohou tuto situaci zvládnout. Existuje reálná situace, že tyto podniky převezme silný finanční kapitál a dojde k nárůstu nezaměstnanosti.

 Ohrožena je i budoucí úroda

Vláhový deficit roku 2011 se prohloubil o 30 % a pokračuje v tomto trendu i v tomto období. Tím je ohrožena i budoucí úroda zakládaných porostů ozimých plodin. Tento problém není pouze problémem samotných zemědělců, ale každého občana České republiky, protože každý z nás potřebuje každý den ke svému bytí dostatek zdravých a cenově dostupných potravin.

(Poznámka: Článek je část z proslovu Ing. Václava Hlaváčka, CSc., na tiskové konferenci Agrární komory ČR.)

 Přehled sklizně v České republice v roce 2012

zdroj: Eugenie Línková