KIS Jihomoravský kraj
Krajské informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Jihomoravského kraje

Z historie zemědělství III

21/03/12

Cyklus článků k historii českého zemědělství tímto pokračováním končí. Následující text se zabývá vývojem stavů hospodářských zvířat – koní, ovcí, koz a drůbeže. Jde o kategorie, které často zůstávají ve stínu dvou hlavních kategorií, tedy skotu a prasat.

Z historie zemědělství (III)

 Cyklus článků k historii českého zemědělství tímto pokračováním končí. Následující text se zabývá vývojem stavů hospodářských zvířat – koní, ovcí, koz a drůbeže. Jde o kategorie, které často zůstávají ve stínu dvou hlavních kategorií, tedy skotu a prasat.

Stavy koní, koz a ovcí a plocha ovsa

U kategorií zvířat, koní a ovcí, které sleduje Český statistický úřad od roku 1921, jsou patrné vysoké stavy, které se držely až do roku 1950. Se stabilizací zemědělství a rozvojem traktorů nastává v dalším vývoji stavů koní prudký pokles, který trvá až do přelomu století, aby poté znovu mírně stoupal až do současnosti. Jedná se samozřejmě o koně sportovní.

Ke koním patří krmení. Proto je v tabulce uvedena plocha ovsa, který tvoří energetickou složku krmné dávky. Z ní je patrné, že v období maximálních stavů koní bylo v České republice přes půl milionu hektarů ovsa. Jinými slovy, v našem státě se plných půl milionu hektarů „zabývalo“ energií. Nyní, když pro provoz zemědělských bioplynových stanic je třeba 150 až 200 tisíc hektarů, tak vášně neberou konce.

Tab. 1 – Stavy koní, koz a ovcí (kusy, ČSÚ) a plocha ovsa (ČSÚ)

Rok

Stavy koní

Stavy ovcí

Stavy koz

Plochy ovsa (ha)

1921

385806

217357

566348

1935

401848

40302

579247

1950

399604

202706

464846

1970

75152

271460

256984

309306

1990

26924

429914

40893

78384

2000

23835

84108

31988

50950

2011

31068

209052

23263

45236

Stavy drůbeže a výroba drůbežího masa

Z tabulky 2 je vidět plynulý růst stavů drůbeže od roku 1945 (první rok sledování ČSÚ) až do roku 1990. Pak následuje prudká redukce, jejímž výsledkem je současná situace, kdy je naše soběstačnost ve vejcích už jenom 78 %. Výrazně nadějnější byla situace v produkci drůbežího masa. Ta ze solidní úrovně 210 tisíc tun v roce 1990 jako jediná stoupala až na 317 tisíc tun v roce 2002. Po vstupu do Evropské unie nastává zlom a trvalý pokles, jen za minulý rok o deset procent. 

Tab. 2 – Stavy drůbeže (kusy, ČSÚ) a výroba drůbežího masa (ČSÚ)

Rok

Stavy
drůbeže

Ze stavů drůbeže
stavy slepic

Výroba drůbežího masa
(tis. t ž. hm.)

1945

14724000

5942000

 

1960

18657887

16936313

38

1980

31926096

14590711

169

1990

31981100

15437483

210

2011

21250147

6137484

251

Souhrn z historie zemědělství

Když si promítneme všechna čísla ze všech sedmi článků postupně zveřejněných na této stránce v Zemědělci, vyplývají z nich základní postřehy.

  • V českém zemědělství hraje hlavní kartu výroba surovin rostlinné produkce, jejichž značná část se vyváží. V zahraničí se z nich vyrobí potraviny, které se ve stále větší míře dováží k nám.
  • Přirozený základ zemědělské soustavy, živočišná výroba, kde je zaměstnanost, přidaná hodnota a zdroj surovin pro zpracovatelský průmysl až na výjimky trvale snižuje svůj rozměr.
  • Dlouholeté chybné agrární politiky se začínají projevovat ztrátou potravinové soběstačnosti (česnek, vejce, na řadě čeká vepřové maso). Přichází doba, kdy potraviny už nejsou věcí samotných zemědělců, ale celé společnosti a zejména politiků. Plody této sklizně budou drahé a zaplatí je všichni. Zemědělství není fabrika, nelze otočit vypínač a vyrobit rychle to, co chybí. Vůbec nemám radost z toho, že jsem tuto situaci, a nebyl jsem zdaleka sám, předvídal. Leč naše četná varování se nikdy nesetkala s reakcí zodpovědných politiků. I v této situaci je otázka, jak se k nám postaví. První signál je jasný – seberou nám zelenou naftu. Myslím, že bychom měli začít konat.

 Zdroj: http://www.apic-ak.cz/?path=m1|mt150|mo16199

 Jan Veleba
prezident Agrární komory ČR

 

Zařazeno v Ekonomika a politika