Komora sdružuje podnikatele v zemědělství, lesnictví a potravinářství všech forem vlastnictví a způsobů podnikání.

Členové Agrární komory ČR obhospodařují celkem téměř 2 mil. ha zemědělské půdy, to je zhruba 3/4 z celkové výměry ČR v LPIS. Počet členů organizovaných prostřednictvím okresních agrárních komor a regionálních agrárních komor je 2 959, z toho 2 460 podnikatelů v zemědělství. V členstvu převažují počtem 1264 fyzické osoby. Počet zaměstnanců členů komory je cca 102 000. Fyzické osoby jsou v orgánech okresních a regionálních komor zastoupeni 36 %.

V počtu členů se neuvádí členstvo 32 členských společenstev, tedy ani Zemědělského svazu ČR, Českomoravského svazu podnikatelů v zemědělství, potravinářů, ani včelařů (55 tis. osob), kde se někdy členství překrývá s členstvím v okresních komorách.

Jednotliví členové jsou v Agrární komoře České republiky organizováni prostřednictvím 60 okresních, 2 regionálních, 12 krajských agrárních komor a 33 členských společenstev.

Sněmu se zúčastnilo 123 delegátů všeobecné sněmovny, 56 delegátů sněmovny společenstev, tj. 90 % z pozvaných delegátů všeobecné sněmovny a 86 % z pozvaných delegátů sněmovny společenstev s hlasem rozhodujícím, zvolených okresními agrárními komorami, regionálními agrárními komorami a členskými společenstvy a 106 hostů.

XX. sněm Agrární komory České republiky

I. konstatuje, že:

1.1. příznivý hospodářský výsledek zemědělství v loňském roce byl dosažen díky celosvětovému růstu cen agrárních komodit, především rostlinných produktů, nadprůměrnou sklizní hlavních plodin a dotacemi z evropských i národních zdrojů – proto zůstává více než polovina zemědělských podniků v rizikovém ratingu. K vyrovnání na 5% rentabilitu za 20 leté období transformace by bylo potřeba 6 takových let.

1.2. přes přijatá opatření pokračuje pád odvětví živočišné produkce kromě mléka a na úbytě je i většina oborů speciálních plodin – nesoběstačnost se již projevuje v růstu spotřebitelských cen,

1.3. není dořešeno zejména financování národních komplementárních plateb TOP UP na letošní rok,

1.4. zvýšení daně z přidané hodnoty aktivovalo navazující články potravinové vertikály k tlaku na snížení cen zemědělských produktů a ke snaze odčerpání loňského příznivého hospodářského výsledku,

1.5. aktuální návrh Společné zemědělské politiky EU na plánovací období r. 2014 – 2020 dál znevýhodňuje nové země a zvlášť země s velkými zemědělskými podniky,

1.6. PGRLF sehrával a dále sehrává nenahraditelnou roli ve financování agrárních odvětví.

II. odmítá:

2.2. zrušení Vinařského fondu a zavedení spotřební daně u tichého vína.

2.1. další zvyšování daně z přidané hodnoty u zemědělských a potravinářských výrobků i připravované zrušení vratky spotřební daně u motorové nafty pro zemědělství,

III. žádá:

3.1. poslance Evropského parlamentu za Českou republiku a zástupce v Ekonomickém a sociálním výboru EU i Výboru regionů a vládu ČR, aby podpořili požadavky Konsorcia nevládních agrárních organizací ČR k návrhu Společné zemědělské politiky od r. 2014,
zejména:

3.1.1. odstranit zastropování přímých plateb nebo alespoň zvýšit stropy o 100 tis. € a udržet zápočet veškerých osobních nákladů,

3.1.2. nesouhlasit se zařazením 7 % zemědělské půdy mimo produkci,

3.1.3. požadovat dobrovolný systém ozelenění a nečerpané prostředky převést stejně jako u zastropování do programu rozvoje venkova,

3.1.4. odmítnout doplácení na ozelenění z národních rozpočtů,

3.1.5. stanovit pevný jednotně pro všechny státy 15 % podíl podpory citlivých komodit z národních obálek a stanovit jednotnou výši podpory včetně z národních a regionálních zdrojů,

3.1.6. řešit systém plateb na cukrovku v rámci reformy Společné zemědělské politiky EU,

3.1.7. pokračovat ve vyzkoušeném systému SAPS a nezavádět složitý systém platebních nároků,

3.1.8. definovat aktivního zemědělce podílem tržeb ze zemědělské výroby na celkových tržbách,

3.1.9. odmítnout omezení pro velké podniky v Plánu rozvoje venkova,

3.1.10. odmítnout degresivitu plateb LFA,

3.1.11. jasně stanovit, jakou část investic na venkově bude krýt Plán rozvoje venkova a co budou financovat ostatní programy,

3.1.12. nesouhlasit s výkonnostní rezervou a požadovat možnost zálohových plateb na projekty.

3.2. vládu a Parlament České republiky, aby:

3.2.1. nerealizovaly další zvýšení daně z přidané hodnoty a spotřební daně u potravin a zemědělských produktů a tím dále neznevýhodňovala české zemědělce vůči zahraničním konkurentům,

3.2.2. ze stejných důvodů ponechaly vratku spotřební daně u motorové nafty pro zemědělce,

3.2.3. nepřipustily zrušení zákona o významné tržní síle, aniž by se přebraly jeho ustavení do zákona o ochraně hospodářské soutěže a do zákona o cenách,

3.2.4. připravily a schválily velkou novelu zákona č. 95/1992 Sb., o převodu pozemků státu a zahrnuly do ní požadavky z petice k této problematice,

3.2.5. ekonomickými nástroji podpořily využití zemědělské biomasy pro energetické a průmyslové účely v souladu s Národním plánem rozvoje obnovitelných energetických zdrojů, s výjimkou rychle rostoucích dřevin na úrodné meliorované půdě,

3.2.6. legislativně zabezpečily zvýšené ochrany zemědělského půdního fondu před zábory.

3.3. ministra zemědělství, aby:

3.3.1. se zasadil o přijetí podmínek Společné zemědělské politiky EU od roku 2014 za prioritu vlády,

3.3.2. směroval evropské i národní podpory ke zvýšení produkce a soběstačnosti České republiky v potravinách a zvýšení tvorby přidané hodnoty za dodržení nezbytných environmentálních požadavků,

3.3.3. nepřipouštěl dovoz nekvalitních a předpisům EU neodpovídajících potravin a zemědělských produktů,

3.3.4. schválil podporu odbytovým organizacím zemědělců,

3.3.5. dořešil letošní úhradu národních komplementárních plateb TOP UP,

3.3.6. zabezpečil finanční zdroje na záchranu ohrožených odvětví, zejména chovu prasat, drůbeže, ale i speciálních plodin,

3.3.7. přijal opatření ke snížení počtu kontrol a odbourání duplicit kontrol jednotlivými kontrolními organizacemi,

3.3.8. dořešil půdoochranné technologie pro pěstování cukrovky,

3.3.9. v návaznosti na stávající GAEC umožnil rozdělit půdní bloky nad 35 ha výměry,

3.3.10. zabezpečil další činnost PGRLF,

3.3.11. se zasadil o přijetí vládní strategie potravinové bezpečnosti a výživy zpracované na základě k tomu nově vzniklé legislativní úpravy,

3.3.12 se zasadil o prodloužení doby dotací na Národní ozdravovací program od IBR.

3.4. krajské samosprávy, aby:

v učňovském a středoškolském odborném školství zachovaly agrární obory,

IV. schvaluje:

4.1. zprávu představenstva AK ČR o činnosti za uplynulé volební období od XIX. Sněmu a o úkolech v příštím období – příloha k usnesení č. 1,

4.2. zprávu o schválení účetní závěrky za rok 2010, předběžné účetní závěrce za rok 2011 a návrh plánu příjmů a výdajů na rok 2012 – příloha k usnesení č. 2,

4.3. zprávu dozorčí rady a její stanovisko k předběžné účetní závěrce za rok 2011- příloha k usnesení č. 3,

4.4. návrh příspěvkového řádu – příloha k usnesení č. 4.

V. pověřuje:

Představenstvo Agrární komory České republiky posoudit a schválit účetní závěrku za rok 2011 a informovat o tom příští sněm.

VI. ukládá:

6.1 představenstvu AK ČR:

řídit činnost komory v souladu s usnesením XX. sněmu a zaměřením práce na další období vyjádřeném v přednesené zprávě představenstva,

6.2. krajským, regionálním a okresním agrárním komorám a členským společenstvům:

6.2.1. rozpracovat Zprávu o činnosti Agrární komory ČR od XIX. sněmu a úkolech na další období a usnesení XX. sněmu do vlastních podmínek,

6.2.2. napomáhat představenstvu Agrární komory České republiky v jeho činnosti a aktivně plnit jeho usnesení,

6.2.3 jednat s poslanci a senátory v jejich volebních obvodech o podpoře zájmů členstva Agrární komory České republiky,

6.2.4. aktivně podporovat zapojování členů do odbytových organizací zemědělců,

6.2.5. zabezpečit předávání pravidelných informací AK ČR svým členům a předávání informací osobním stykem se členy představenstva AK ČR,

6.3. členské základně:

6.3.1. uhradit členské příspěvky pro Agrární komoru České republiky v souladu s příspěvkovým řádem.

6.3.2. zapojit se do činnosti odbytových družstev.

6.4. viceprezidentům ve funkci předsedů sněmoven:

v souladu s článkem 4, odstavec 1 příspěvkového řádu rozpracovat členské příspěvky jednotlivých sněmoven pro Agrární komoru ČR na jednotlivé členské organizace.