Historie a budoucnost českého zemědělství

Pohledů na české zemědělství může být a také je velmi mnoho. Většinou se ale jedná o jednotlivosti, fragmenty, velmi málo autorů předloží čtenáři kompletní analýzu a z ní vycházející pokusy o predikci dalšího vývoje. Následující řádky jsou pokusem předložit výsledky analýzy v několika pokračováních k diskusi.

Kvůli jednoduchosti a přehlednosti jsou základem konceptu jednoduché tabulky a grafy, proložené spojovacím textem s tím, že veškerá uvedená čísla pochází z oficiální databáze Českého statistického úřadu.

Hrubá zemědělská produkce

Jedno pravdivé židovské přísloví říká, že „naše budoucnost začíná tam, kde je naše minulost“. První část tématu se věnuje proto historii výkonnosti českého zemědělství.

Základním ukazatelem vývoje zemědělství je hrubá zemědělská produkce (HZP) měřená ve stálých cenách. V tabulce 1 je HZP vztažena ke třem časovým hranicím – k rokům 1936, 1990 a 2010.

Tab. 1 – Hrubá zemědělská produkce (mil. Kč, stálé ceny roku 1989, ČSÚ)

Zdroj: ČSÚ

Z tabulky 1 vyplývá, že:

Když přejdeme z makroekonomiky HZP celého zemědělství na hodnocení produkce na jeden hektar zemědělské půdy, pak můžeme výsledek sledovat v tabulce 2 (k dispozici je časová řada jen od roku 1948).

Tab. 2 – Hrubá zemědělská produkce na hektar zemědělské půdy (Kčs a Kč, stálé ceny roku 1989

Zdroj: ČSÚ

Stručné závěry z tabulky 2:

• po válce v roce 1948 byla produkce pochopitelně velmi nízká,
• do roku 1990 se zvýšila 2,2krát, aby se v naší době vrátila na úroveň konce šedesátých let
• rostlinná produkce, která vyrábí suroviny, převýšila živočišnou výrobu, která vyrábí finální produkt, vytváří pracovní místa a přidanou hodnotu – zlom nastal v roce 2008, čtyři roky po našem vstupu do Evropské unie.

Pracující v zemědělství

V této části si povšimneme, jaký byl demografický vývoj českého zemědělství. K dispozici máme opět časovou řadu od roku 1948 (tabulka 3).

Tab. 3 – Pracující v zemědělství (tisíce fyzických osob)

Zdroj: ČSÚ

Z tabulky 3 je patrné, že české zemědělství prošlo dramatickým demografickým vývojem, ze kterého lze mimo jiných vypíchnout následující postřehy.

• Prudké snižování stavů pracovníků skončilo v polovině osmdesátých let a další sestup do roku 1990 byl velmi pozvolný.
• Tento vývoj kopíruje nárůst produkce od doby konsolidace v polovině osmdesátých let, který je dán mimo jiné prudkým rozmachem nezemědělské výroby (přidružené výroby).
• Po roce 1990 se stavy pracovníků prudce propadají, což odpovídá ústupu odvětví živočišné výroby, která je základem zaměstnanosti.
• Ve sledovaném období dochází k významnému snížení podílu žen z nadpoloviční většiny k jedné třetině poměru k mužům.

(Pokračování příště)

Ing. Jan Veleba
 prezident Agrární komory