• 2007 … 120 mld. Kč
• 2008 … 117,1 mld. Kč
• 2009 odhad – 20 mld. Kč (příklad: obilí – mínus 10 mld. Kč, mléko – mínus 6 mld. Kč)
• meziroční cenový index za 3 čtvrtletí 2009  je 75,2, tedy čtvrtinový propad, z toho:
• v rostlinné produkci 67,8
• v živočišné byl index 84,9

Závěr:
Bez úhrady dotací by bylo zemědělství ztrátové.
Stávající úroveň farmářských cen neumožňuje podnikat stejně, jako v jiných odvětvích.
Bez úhrady dotací zemědělcům by se nutně zvýšily ceny potravin.
Zde je odpověď, proč je pro AK prioritou rozpočet – doplňkové přímé platby a národní dotace (ze státního rozpočtu).

 Základní ukazatele vývoje české ekonomiky

HDP se v meziročním srovnání propadl

• v 1. čtvrtletí o 4,2 %
• v 2. čtvrtletí o 4,7 %
• v 3. čtvrtletí o 4,1 %.

 Zemědělství má největší propad HDP (3. čtvrtletí v běžných cenách)

• obchod    – 2,9 %
• pohostinství a doprava    – 5,2 %
• zemědělství    – 22,8%
• stavebnictví, peněžnictví a další služby mají přírůstek

 nflace se vlivem poklesu cen potravin snižuje

• míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen se postupně snižovala od 5,9 % v lednu až na 1 % v prosinci,

Závěr:
Zemědělství nese na svých bedrech rozhodující díl dopadů krize na občany
Zde je odpověď, proč západní země uznaly zemědělství za rezort hodný zvláštního zřetele a rozhodly o významných dodatečných podporách farmářů.

 Cenové nůžky v potravinové vertikále se rozevírají

• ztráty farmářů na příjmech z prodeje hlavních komodit přesáhnou 20 %
• ztráty zpracovatelů na příjmech z prodeje potravin budou do 5%
• ztráty obchodníků na příjmech z prodeje potravin budou do 3%

Závěr:
Nespravedlivě rozdělený profit v potravinové vertikále se prohloubil v neprospěch zemědělců

 
Vývoj hlavních komodit

 Obiloviny
Sklizeň – 3. nejvyšší od r. 1990 – přesáhla 7,7 mil.t. O 0,6 mil méně než v rekordním roce 2008.

Ceny obilovin se však meziročně snížily o 41 %. Výpadek v příjmech zemědělců tak bude mezi 9 a 10 mld. Kč. Říjnová cena potravinářské pšenice 2008 – 3829 Kč/t, v roce 2009 – 2698 Kč/t.

Domácí uplatnění nenalezlo 1,7 mil.t obilovin a bylo exportováno. (prosinec 2008-listopad 2009). Je to téměř o půl milionu tun obilí více než ve srovnatelném období roku 2008, kdy byla rekordní sklizeň. To souvisí s rapidním ubýváním stavů hospodářských zvířat, s téměř volným pádem živočišné produkce.

Vývoj výrobních nákladů a prodejních cen u pšenice – viz tab. č.2 a graf č.3 a 4.

 Řepka
Sklizeň výrazněji přesáhla milion tun, stejně jako v roce 2008. Cena řepky se však meziročně propadla o 27,4 %. Výpadek v příjmech očekáváme více než 2 mld.Kč. Říjnová cena řepky v roce 2008 byla 8863 Kč/t, loňská 6281 Kč/t. Vývoj nákladů a prodejních cen je v tabulce č.3 a grafu č.5.

 Mléko
Nákup mléka dosáhl do konce listopadu 1780 mil.l, meziroční snížení činí 33 mil.l. Národní
kvóta zůstala nenaplněna cca o 2 %.

Cena mléka se meziročně snížila o 29,3 %. Jestliže v roce 2008 byla např. říjnová cena mléka jakostní třídy Q 7,82 Kč/l v roce 2009 to bylo 6,02 – v prosinci došlo ke „zlepšení“ na 6,44 Kč/l. Podle analýzy ÚZEI se nákladová cena pohybuje v rozmezí 7,90 – 8,20 Kč/l. Propad příjmů za mléko očekáváme asi 6 mld.Kč.

Vývoj výrobních nákladů a prodejních cen u mléka je v tabulce č.4 a grafu č.6.

Dlouhé období nízkých farmářských cen mléka vede k neustálému poklesu stavu dojnic a v roce 2009 ke strmému pádu- mezi lednem a prosincem jich ubylo cca 25 tis. Tabulka č.5 a graf č.7.Ve vývozu přibývá surové mléko s ohledem na vyšší ceny a solidnější jednání zahraničních mlékáren.

 Vepřové maso

Produkce vepřového masa se neustále snižuje vlivem dlouhého období podnákladových cen.

Jestliže v roce 1989 byl stav prasat 4,7 mil. Kusů, v roce 2000 to bylo již jen 3,7 mil.ks. Ke dni soupisu v roce 2008 to bylo jen 2,4 mil.ks a v letošním roce očekáváme něco kolem 2 mil.ks.

Pokud vezmeme vývoj stavů od r. 2004 (vstup do EU) do roku 2008, tak došlo ke snížení počtu chovaných prasat celkem o 22,2 %, tj. o 693,5 tis. ks. Za rok 2009 se stavy propadly celkově o dalších 19 % a soběstačnost výroby poklesne na 60 až 65%. Abychom vůbec mohli výkrm prasat v ČR realizovat, jsme závislí na dovozech selat ze zahraničí. Toto odvětví je prakticky rozvrácené.

Vývoj výrobních nákladů a prodejních cen je v tabulce č.6 a grafu č.8.

Meziročně se v třičtvrtěletním srovnání zvýšil dovoz živých prasat o 41,86 % a vývoz se snížil o 41,09 %. Podobně dovoz vepřového masa se zvýšil o 17,39 %. Výroba vepřového masa se meziročně snížila z 290 na 260 tis.t, to je o 10,3 %.

 Výkrm skotu

Výkrm skotu je dlouhodobě ztrátový a má podstatný vliv na celkový výkon odvětví a chovu skotu. Tabulka č.7 a graf č.9. Očekáváme pokles výroby hovězího masa asi o 5 % ve srovnání s rokem 2008.

 Závěry:

Rok 2009 přinesl větší dynamiku v poklesu rozměru českého zemědělství, z čehož profituje  zahraniční kapitál.
Rostou dovozy potravin, roste negativní vlivu obchodní politiky obchodních řetězců a vzrůstá nezaměstnanost na venkově (náklady na 1 nezaměstnaného z veřejných rozpočtů = 118 tis. Kč).
Saldo agrárního zahraničního obchodu bude záporné v řádu 29 mld. Kč.

Například dovoz masa celkem bude v řádu 16 mld. Kč (v r. 2008 za 14 mld. Kč) se záporným saldem 10 – 11 mld. Kč.
Například u mléka (poslední komodita živočišné produkce, v níž jsme soběstační) jsme vykazovali ještě v r. 2003 obchodní saldo u mléčných výrobků 5 mld. Kč, za minulý rok to bude už jen 1 mld. Kč.

 Tabulky

Grafy

Jan Veleba, prezident AK ČR