• nejtěžší od doby transformace,
• do nového roku jdeme s nejhorší možnou výchozí základnou,
• těžký propad tržeb v řádu 20 až 25 %
• o vývoji rozhodnou ceny komodit.

Proto jsme byli nuceni permanentně reagovat a uskutečnili jsme v průběhu roku nezvykle mnoho silných nátlakových akcí:

• 12. března – demonstrace 8000 lidí v Praze před ministerstvem zemědělství, včetně našich zástupců celkem z osmi zemí;
• 29. dubna v Chlumci nad Cidlinou – 500 lidí plus výjezdy techniky (zejména na Vysočině);
• 29. června – protestní jízdy techniky na dálnicích a silničních komunikacích, účast asi 4000 lidí;
• 29. a 30. října – vylévání mléka na deseti místech republiky;
• 2. prosince – demonstrace 5000 lidí v Praze před Pražským hradem a Poslaneckou sněmovnou.

Ukázalo se, že nemají pravdu ti, kteří vždy před každou akcí varují s obavou, co tomu kdo řekne, co nám to přinese, že je třeba dál jednat a podobně. Minulý krizový rok vytvořil výchozí základnu, která nás neopravňuje k optimismu. Do letošního roku vstupujeme bez rezerv, s velmi omezenými zdroji. Důvodem je prudký pokles tržeb ze zemědělské činnosti v uplynulém roce.

Každoročně se pereme o rozpočet

Do letošního roku vstupujeme v ekonomickém prostředí, které nedává příliš optimistické vyhlídky růstu HDP, jehož určitá hranice je podmínkou opětovného nastartování ekonomiky.

Bezprostředně po prvním návrhu rozpočtu na rok 2010 jsme zahájili jednání s premiérem za účasti ministrů financí a zemědělství, kde jsme získali příslib navýšení kapitoly zemědělství o zhruba dvě miliardy korun, o které byl rozpočet ministerstva nakonec posílen.

Koncem minulého roku jsme vybojovali ruku v ruce s významnými členskými podnikatelskými svazy další navýšení rozpočtové kapitoly ministerstva zemědělství o 1,5 miliardy korun a udělali tak první krok k sestavení přijatelného rozpočtu pro tento rok. Každoročně se pereme o rozpočet a každoročně se nám podaří dosáhnout předsevzatých cílů. Za posledních pět let se nám podařilo společně navýšit rozpočet o téměř třináct miliard korun. To se dotklo každého zemědělce, bez ohledu na to, zda je to člen Agrární komory či nikoliv, bez ohledu na to, zda nás podporuje a nebo se jenom (v tom lepším případě) veze či nás kritizuje.

Tentokrát jsme ale vybojovali něco víc – přízeň a pochopení u většiny politiků. Navýšení našeho rozpočtu bylo schváleno převahou 102 hlasů, proti se postavilo 78 hlasů a 10 hlasujících se zdrželo. To se stalo poprvé. Nebylo to o hlas, dva či tři. Získali jsme kapitál, se kterým musíme pracovat a který nesmíme prohospodařit. Navýšením zemědělské kapitoly rozpočtu o 3,5 miliardy korun na tento rok je jenom prvním, i když nezbytným krokem.

Nyní musí následovat krok druhý, což je přeskupení zdrojů uvnitř resortu ve prospěch naplnění plateb top-up na 30 % a asi 6,5 až 7 miliard korun. Pokud se to nepodaří, pak musí následovat třetí krok, a tím bude náš opětovný tlak před parlamentními volbami.

Chci zdůraznit, že naše pozice je jasná a neměnná – požadujeme na tento rok plný rozpočet. Odmítáme například nápady řešit top-up tak, že zrušíme národní dotace a přesuneme tyto zdroje do top-up, jak si také někdo představuje.

Programy na podporu dojených krav

Vloni 11. prosince proběhla na společném jednání představenstva a dozorčí rady Agrární komory ČR (AK ČR) obšírná diskuse k návrhu na rozdělení obálky přežvýkavci v rámci plateb top-up pro rok 2010. Představenstvo se výrazně většinovým názorem shodlo na pozici, která požaduje vrátit poměr rozdělení na status quo roku 2008. Pro tento návrh hlasovalo 95 % přítomných členů představenstva AK ČR. Z pohledu známých skutečností o připravované významné podpoře dojených krav v roce 2010 pokládám rozhodnutí představenstva za konzistentní, správné a vyvážené. Jestliže někdo kalí vodu a zamlčuje při kalkulaci podpory dojených krav známé (níže uvedené) tři programy, které budou v letošním roce vypláceny, je to jeho věc.

Pokud se týká otázky, na jakou půdu směřovat platby top-up, představenstvo AK ČR se vyjádří, jakmile dostaneme od ministerstva objektivní informace o možných variantách. Připomínáme, že v roce 2007, kdy byla tato platba směrována na ornou půdu, měla ČR výjimku a nemusela z výměry odečítat plochu krmných plodin.

Koncepce českého zemědělství

Další naší prioritou je rychlé zpracování koncepce českého zemědělství. Vítáme snahu ministra zemědělství Jakuba Šebesty, který založil tým, jehož úkolem je tento materiál zpracovat. Hlavní je rychlost práce. S koncepcí totiž souvisí i nastavení dotační politiky v tomto roce.

Farmářské ceny komodit

V současné době, respektive v nejbližších měsících, ale není rozpočet s výjimkou národních dotací pro cash-flow aktuální. Rozhodující pro stabilitu výrazné většiny hospodařících subjektů budou farmářské ceny zemědělských komodit. Musíme se jim tedy věnovat více než doposud. Ještě nedávno jsme věřili, že nastartuje cena mléka. Mlékárny ji ale opět zmrazily a bude třeba reagovat. Věříme, že úspěšně zapracujeme na dotažení tří dotací na podporu výroby mléka (článek 68, podpora welfare v Programu rozvoje venkova a speciální balíček od EK). Tyto programy budou v roce 2010 představovat spolu s platbou top-up až čtyři tisíce korun na krávu. Obáváme se, že další vývoj u mléka půjde směrem, který vystihla nedávno jedna čtenářka v dopise, který je na této stránce otištěn jako samostatný článek s titulkem Mléko hrou pro dvě strany.

Známe také organizaci, která nedávno uvedla: „Z dosavadního tempa růstu dojivosti vyplývá nutnost snižovat stavy dojnic o tři až čtyři procenta ročně“. K tomu uvádíme, že před vstupem do EU bylo obchodní saldo zpracovaných mléčných výrobků plus pět miliard korun a za minulý rok to bude mínus jedna miliarda korun a že by si to všichni lobbisté a populisté měli srovnat v hlavě.

Další komodita, která bude pravděpodobně cenově bezpečná, je ozimá řepka. Pokud bude v Poslanecké sněmovně schválena novela zákona o ovzduší, což je pravděpodobné, pak to bude znamenat nárůst potřeby ozimé řepky na výrobu metylesteru k přimíchávání do nafty o asi o 200 tisíc tun.

Velký otazník je ale hlavní tržní komodita, kterou je obilí. Platí to zvláště u nás, v situaci velké strukturální nerovnováhy, tedy malé živočišné produkce a z ní pramenící nízké spotřeby obilí. Domácí uplatnění z nové úrody nenalezlo plných 1,7 milionu tun obilí, jež bylo exportováno.

Nepotravinářské využití zemědělské produkce

Na rok 2010 se podařilo vyjednat velmi dobré podmínky pro rozvoj zemědělských bioplynových stanic, které jsou řešením pro diverzifikaci činností zemědělských podniků. Dále jsme vyjednali změnu připojovací vyhlášky elektrických obnovitelných zdrojů, která by měla řešit problém s připojením v mnoha lokalitách České republiky. Ty jsou omezené díky spekulantům, kteří s kapacitami připojení chtějí obchodovat. S touto prací chceme pokračovat i v roce 2010, aby se obor mohl dál rozvíjet.

Zásadní bude novela zákona č. 180/2005 Sb., o energii z obnovitelných zdrojů, kde bude implementována schválená směrnice EU č. 28/2009, kde jsme se jako ČR zavázali, že budeme mít v roce 2020 na 13 % energie z obnovitelných zdrojů. Tato novela bude nově podporovat i výrobu tepla z obnovitelných energií formou zelených bonusů (do současné doby je to pouze výroba elektřiny , kde vidíme obrovskou příležitost pro zemědělce, jako pro dodavatele substrátů.

Vyrovnání podmínek se starými zeměmi

Letos je v rámci Evropské unie zahájena – počínaje španělským předsednictvím, oficiální diskuse o podobě společné zemědělské politiky po roce 2013. Pro nás a všechny ostatní nové země bude klíčové vyrovnání podmínek se starými zeměmi EU.

Naše komora byla pověřena agrárními komorami Polska, Slovenska a Maďarska svoláním a organizací summitu nevládních agrárních organizací nových zemí s cílem jednotného postupu v této záležitosti.

Vedle toho bude naší úlohou vést v tomto směru permanentní bilaterální jednání v rámci COPA. První jednání s vedením COPA absolvoval prezident Jan Veleba spolu s šéfem Slovenské agrární a potravinářské komory Milanem Semančíkem 12. ledna. V současné době jsme začali spolu se Zemědělským svazem ČR a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů vyvíjet tlak na nevládní agrání organizace nových zemí s cílem aktivizovat je ve stejném směru. Toto téma pokládáme za klíčové a bude třeba odvést velké penzum práce. Podobné, jako odvádíme při rozpočtu.

Marketingový výbor

Opakujeme základní úlohu nového orgánu Agrární komory ČR – marketingového výboru, který zřídilo na návrh prezidenta představenstvo: „vytvořit nový a pravdivý obraz českého zemědělství a tento prezentovat občanské veřejnosti a českým politikům a současně podporovat ohrožené komodity českého zemědělství“.

Marketingový výbor zahájil v minulém roce svoji činnost, etabloval se, vytvořil nutnou formální strukturu, podal do Bruselu konkrétní projekt na podporu spotřeby mléka a byl založen jeho bankovní účet. Počínaje lednem tohoto roku je přikročeno k tvorbě finančního konta na financování konkrétních aktivit. Protože jde o velmi významnou záležitost a o peníze, tak činnost výboru bude předmětem hodnocení na každém zasedání představenstva AK ČR a rovněž dozorčí rady. Činnost marketingového výboru pokládám za zásadní záležitost, při které se ukáže, kdo je schopen něco udělat a kdo se jenom veze a kritizuje. Chceme při této příležitosti vyzvednout Mlékařské a hospodářské družstvo Jih, Tábor. Pokud by se k této problematice obdobným způsobem postavil každý, pak nemáme s financováním Marketingového výboru sebemenší problém.

Vedle toho jsme podepsali s Potravinářskou komorou ČR smlouvu o spolupráci, jejímž cílem je sjednocení našich dosavadních aktivit ve vyhodnocování regionálních potravin v rámci programu RegioKlasa s finančním zajištěním z rozpočtu ministerstva zemědělství.

S touto problematikou úzce souvisí i naše aktivity ve věci ochrany trhu před nelegálními dovozy nekvalitních potravin. Jako příklad lze uvést naše připravované jednání s Ministerstvem zemědělství ČR a Státní veterinární správou ČR o dovozu vodou chlazené drůbeže z Polska.

Práce s politiky

Jsme apolitická nevládní organizace. To ale neznamená, že nebudeme pracovat s politiky a že budeme pasivně čekat, čeho se od nich dočkáme. Také to neznamená, že když jedna či dvě politické parlamentní strany nejeví v zajetí svých stranických pouček zájem se s námi o našich problémech bavit, respektive o jejich řešení, že se nebudeme bavit s těmi ostatními, abychom deklarovali falešnou apolitičnost. To sděluji jménem vedení AK ČR naprosto otevřeně.

Za další příležitost dát naší práci s politiky novou přidanou hodnotu vidím období před parlamentními volbami. Je v našem zájmu, abychom tvrdě lobbovali a prosazovali do politických programů rozhodujících parlamentních stran zájmy českého zemědělství. Chci jasně sdělit, že tak budeme činit. Tato metoda se vyplatila při našich aktivitách k navýšení rozpočtové kapitoly ministerstva zemědělství na tento rok o 3,5 miliardy korun.

Boj proti byrokracii

Neméně důležitým úkolem, kde musíme odvést více práce než doposud, je boj proti narůstající byrokracii a obrana proti hyperaktivním státním úředníkům. V některých případech už totiž nejde jenom o pouhou byrokracii, ale o ohrožování hospodařících subjektů a tlak na další snižování produkce. Jako příklad lze uvést bezprecedentní tlak na chovatele drůbeže, kde neoficiální čísla za rok 2009 uvádí až 600 tisíc utracených kusů jako výsledek preventivního potlačení výskytu salmonely v chovech nosnic. Nic takového se u konkurence na Západě neděje. Nebo příklad přípravy zavádění Správné zemědělské praxe, kde se nám podařilo prosadit kompromisní variantu z návrhu pro praxi téměř nepoužitelného. Do této kategorie patří i výstupy některých resortních ústavů, které ve svých důsledcích pracují proti našim zájmům a o které se opírají některá média, která dlouhodobě vystupují proti českému zemědělství. Je jich bohudík stále méně.

Vedení AK ČR