KIS Jihomoravský kraj
Krajské informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Jihomoravského kraje

Plochy zeleniny pěstované integrovaným způsobem v ČR rostou

17/08/09

Plochy zeleniny pěstované integrovaným způsobem v ČR rostou Tuzemští zemědělci pěstují stále více zeleniny takzvaným integrovaným způsobem, který je méně náročný na používání chemikálií. V současné době tento mezistupeň mezi klasickým a ekologickým přístupem převládá na 45 % tuzemských ploch s pěstovanou zeleninou. Jak řekl předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslav Zeman, zelináři chtějí, […]

Plochy zeleniny pěstované integrovaným způsobem v ČR rostou

Tuzemští zemědělci pěstují stále více zeleniny takzvaným integrovaným způsobem, který je méně náročný na používání chemikálií. V současné době tento mezistupeň mezi klasickým a ekologickým přístupem převládá na 45 % tuzemských ploch s pěstovanou zeleninou.
Jak řekl předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslav Zeman, zelináři chtějí, aby podíl polí s integrovaně pěstovanou zeleninou (IPZ) do roku 2013 vzrostl na 70 %, podobně jako je tomu v Rakousku či Německu.
 
 V Česku nyní integrovaným způsobem pěstuje zeleninu na 4900 hektarech půdy více než 50 pěstitelů. V roce 2005 zakládalo Svaz pro integrovanou produkci zeleniny patřící pod unii 36 pěstitelů s přihlášenou plochou 4169 hektarů. "Každoročně dochází k mírnému navyšování plochy," uvedl Zeman. Integrovaný způsob pěstování je dle zelinářů proti klasickému nákladnější. Používají se sice menší dávky chemikálii, ale rozdělené do více aplikací.
 
Další prostředky vynaloží pěstitelé na povinné rozbory půdy a pěstované zeleniny. Kvůli nižšímu povolenému množství dusíkatých hnojiv jsou ve srovnání s konvenčním pěstováním až o pětinu nižší výnosy.
 
Producenti IPZ uvádějí, že jimi pěstovaná zelenina je proti klasicky produkované zdravější a díky sníženým dávkám dusíkatých hnojiv také chutnější. Produkce podle Zemana navíc podléhá přísným kontrolám a pěstitel zapojený do systému integrované produkce nemůže zároveň pěstovat zeleniny klasicky. Pěstování je navíc šetrnější vůči životnímu prostředí než konvenční, podotkl Zeman.
 
Podle Toma Václavíka z agentury Green marketing se biozemědělcům nelíbí, když někteří pěstitelé integrované zeleniny označují své výrobky za "ekologické" či "ekologicky pěstované", protože na rozdíl od biozemědělců používají nadále při svém hospodaření chemii, i když v nižších dávkách než klasičtí pěstitelé. Naproti tomu biozelináři pěstují zeleninu zcela bez použití chemie.
 
Snížené zisky způsobené nižšími výnosy a vyššími náklady mají pěstitelům IPZ i biozeleniny nahradit zvláštní dotace z EU, které jsou jedním z důvodů rostoucího zájmu o tyto formy pěstování.
 
V případě IPZ získávají zelináři 440 eur (11 390 Kč) na hektar, pěstitelé biozeleniny inkasují 564 euro na hektar. Evropské dotace k nim směřují v rámci Programu rozvoje venkova. Integrovaný způsob pěstování je v ČR uplatňován také u ovoce a vinné révy.
 
Cena IPZ v obchodech se dosud neliší od konvenčně pěstované produkce na rozdíl od biozeleniny, která je až několikanásobně dražší. Do budoucna o jejím navýšení pěstitelé IPZ však uvažují. Teprve nedávno také začali své produkty označovat zvláštním logem.
 
"Pěstitelé si uvědomili až poslední dobou, že k případnému zvýšení cen může dojít až poté, co bude jejich zboží jasně označeno a tím odlišeno," říká Zeman a dodává, že  nejdříve však veřejnost musí znát rozdíl mezi klasickým a integrovaným způsobem pěstování.
 
Podle průzkumu, který loni v říjnu provedla v pražských prodejnách organizace PRO-BIO Liga byla biozelenina až o 300 procent dražší než klasická zelenina, přesto byl o ní mezi spotřebiteli veliký zájem.
 
"Cílová skupina je jiná, pojem ‚bio‘ je myslím lépe vnímán než ‚integrovaná‘," podotkl Václavík.
 
V Česku loni pěstovalo zeleninu téměř 600 profesionálních producentů. Před vstupem do Evropské unie byl jejich počet téměř dvojnásobný. Po začlenění Česka do EU také výrazně klesla pěstební plocha zeleniny, snížila se ze 13 125 hektarů v roce 2004 na 10 670 hektarů v roce 2005. Loni v Česku zabírala zeleninová pole 10 536 hektarů. Přestože došlo k meziročnímu poklesu ploch, vzrostla úroda meziročně téměř o pětinu na 300 000 tun. Plochy v Česku ekologicky pěstované zeleniny loni dle statistických rozborů ÚZEI přesáhly 300 hektarů.
   
Zdroj: Agris

Zařazeno v Zemědělství