Jetel podzemní je v našich klimatických podmínkách jednoletý, protože je v pozdních vývojových fázích citlivý vůči mrazu. Vytváří podobně jako jetel plazivý nadzemní výběžky, je hustě olistěný a zpravidla nedosahuje výšky nad 25 až 40 cm. Proto představuje jako podsev jen nepatrnou konkurenci pro krycí plodinu. Vzhledem k vysoké potřebě vody může při jejím nedostatku docházet ke zpomalení vývoje. Vláknitý hlavní kořen s jemnými, později silnými postranními kořeny prorůstá do hloubky více než 25 cm. Lodyha je na průřezu kulatá, vyplněná pletivy a stejně jako spodní strana listů porostlá jemnými chlupy. Listy jsou srdčité, trojčetné, s výraznou kresbou. Dlouhé stopky nesou bělavé až bledě růžové květní hlávky. Zvláštností jetele podzemního je rozmnožování, během něhož se květenství dostávají do půdy. Zde potom dochází i ke zrání semen. Náchylnost vůči houbovým chorobám a škůdcům je velmi malá.

Jetel podzemní je výborně přizpůsoben horkým, suchým létům a vlhkým zimám s mírnými teplotami a ročním úhrnem srážek mezi 350 a 700 mm. Pro pěstování jsou optimální lehké půdy s hodnotou pH mezi 5,5 až 7,0. Daří se mu ale také na hlinitých půdách. Nevhodné jsou promáčené a povrchově utužené půdy. Výsev jetele podzemního jako podsevu v jařinách, jako např. kukuřici, slunečnici, ovsu, ječmeni, hrachu a bobu, by se měl uskutečnit krátce po výsevu krycí plodiny – do řádků (15 cm), v množství 20 kg/ha, pokud možno mezi řádky krycí plodiny. Hloubka setí 1–2 cm je dostatečná, protože vzhledem k hmotnosti tisíce semen (6,7 až 8,0 g) má menší nároky na seťové lůžko než jetel plazivý. U podsevu do ozimů jako pšenice, žito a ječmen je možný výsev naširoko. I zde by měla hustota výsevku činit 20 kg/ha, protože se tento druh vyznačuje pomalým počátečním vývojem.

Díky podsevu jetele podzemního je zajištěn dodatečný zdroj dusíku pro krycí plodinu. Navíc jetel podzemní po sklizni krycí plodiny poskytuje hustý rostlinný pokryv, který potlačuje plevele, je bohatý na živiny, chrání proti erozi půdy a může být využit na zelené hnojení. V zimě vymrzá od – 5 °C. Odumřelá rostlinná hmota však působí jako ochrana proti erozi. Rostlinné zbytky se rozkládají až na jaře a jsou odbourávány. Prokořenění ornice je bohaté a rovnoměrné – tím je tato rostlina zajímavá z hlediska zlepšení půdní struktury. Péče o porosty vyžaduje minimální náklady. Jetel podzemní se nabízí také k ozelenění meziřádků při pěstování ovoce. Před prvním pěstováním se doporučuje očkování osiva příslušným druhem rhizobia (Rhizobium leguminosarum var. trifolii).

Svými vlastnostmi se jetel podzemní podobá jeteli plazivému (Trifolium repens L.). Na základě vysoké schopnosti osvojení draslíku, fosforu, hořčíku a dusíku mu může zcela konkurovat, jeho areál výskytu však dosud není příliš široký.

Jetel plazivý je oproti tomu v Evropě původní a je považován za nejvýznamnější druh jetele pro využití pastvin. Používá se do směsi s jetelem lučním. Je známa také směs jetele plazivého a jetele podzemního jako jednoletého podsevu do obilovin. Přednosti obou druhů jetele spočívají ve vysoké adaptabilitě a rezistenci a díky nízkému vzrůstu jsou velmi vhodné jako podsev. Je však třeba zdůraznit, že jetel podzemní lze na rozdíl od jetele plazivého pěstovat na sušších stanovištích.

Pro srovnání nákladů na osivo poskytly informace dvě německé osivářské firmy: Becker-Schoell AG a Camena Samen. Nákupní cena 100 kg osiva jetele podzemního činí 395 až 450 EUR, jetel plazivý je k dostání za 450 až 910 EUR.

V rámci výzkumu této plodiny probíhal na ekologicky obhospodařované pokusné ploše od poloviny března do poloviny srpna 2007 polní pokus. Stanoviště se nacházelo v nadmořské výšce 120 m, bonita půdy byla zhruba střední. Jetel podzemní byl vyset jako podsev ve třech různých termínech výsevu bobu a hrachu. Účinky podsevu byly porovnány s variantou bez podsevu. Bylo zkoumáno, jestli má termín setí podsevu vliv na vývoj a růst hlavní plodiny, růst plevelné flóry a zásobu Nmin v půdě. Výsledek: Díky podsevu při setí hlavní plodiny na jaře bylo dosaženo dobrého potlačujícího účinku na plevele, což má význam především v ekologickém zemědělství.

Závěrem lze konstatovat, že jetel podzemní představuje perspektivní podsevovou plodinu do leguminózních i neleguminózních krycích plodin, která je vhodná zvláště na sušší stanoviště jakož i v ekologickém zemědělství. Na základě schopnosti symbiotické fixace dusíku lze očekávat zvýšení výnosů krycí nebo následné plodiny.

Neue Landwirtschaft, 2008, č. 12, s. 46–47

Zdroj: Agronavigátor.cz