Vzhledem k tomu, že vláda minulý týden také podpořila rozpočet PGRLF dvěma miliardami korun, úvodní otázka, jak budou tyto prostředky využity, mířila k řediteli tohoto fondu.

Martin Karban, předseda představenstva a ředitel PGRLF: Zatím pracujeme s devíti okruhy, ale jeví se mi, že těch, které použijeme – které jsou nejefektivnější a nejžádanější – bude méně. Prvním je navýšení podpory dotovaných úroků ze stávajících tří na čtyři body, na tuto podporu je určeno 150 milionů korun. Největší požadavek je pak na zlepšení provozního financování přímo zemědělců a následně zpracovatelů. Jsou to totiž spojené nádoby. Jestliže zpracovatel bude mít zrychlené cash flow, může dříve zaplatit prvovýrobci. Tuto oblast bychom chtěli rozdělit na dva směry. Jedním by byly garance pro zemědělské prvovýrobce, kde počítáme řádově se 700 milióny až miliardou. Počítáme s poskytováním garancí ve výši 30, případně 50 procent. Určitou část bychom chtěli směřovat i na podporu factoringových společností, to znamená společností, které se zaměřují na odkup pohledávek. Uvažuje se o všech zpracovatelích, neboť všichni zpracovatelé mají problémy s lhůtami splatnosti, které zemědělcům nabízejí. Pokud je podpoříme, urychlíme hotovost, která se k zemědělci dostane, a to je naším prioritním cílem.

Snížit negativní dopady
Karban: Situace určitě nebude jednoduchá. Krize, která vzešla z finančních institutů, se promítá i do zemědělství. V této oblasti je ještě komplikovanější, protože se projevuje ve všech částech, ať už na straně vstupů nebo na straně výstupů a projevuje se ne jen jednorázově, ale duplicitně. Jednak se snížily realizační ceny zemědělských komodit a prodloužily se lhůty splatnosti. Na straně druhé v roce 2007 do značné míry stouply ceny vstupů, které se v roce 2008 trochu zpacifikovaly, ale samozřejmě ten rozdíl mezi cenami a lhůtami splatnosti je propastný a je značně nákladný na provozní financování, které zemědělci musejí překonávat. V současné době se na fondu snažíme připravovat nástroje, kterými bychom mohli tyto negativní dopady snížit a pokusit se odvrátit negativní přístup bankéřů k tomuto sektoru. Když jsem dostal první zprávy od zemědělců o tom, že situace může být vážná, chtěl jsem si to ověřit u bank. Odpovídaly, že banky k žádnému přehodnocování kritérií nepřistupují. Když si to vyhodnotíme, tak obě strany měly pravdu. Zemědělci vidí horší možnost získávání provozního nebo investičního financování a banky nemusely nic měnit ve své podstatě, protože nastaly objektivní příčiny toho, aby začaly vystupovat obezřetněji. To, co v současné době všichni víme, je to, že realizační ceny a lhůty splatnosti jdou proti zemědělcům, tudíž i to se projevuje větším dopadem na potřebu provozního financování.
To v současné době vidíme jako největší problém a snažíme se dát dohromady nástroje, kterými bychom měli zlepšit pozici zemědělců, co se týká ratingu a chtěli bychom toho dosáhnout znovuotevřením programů na vystavování garancí za provozní úvěry. To je asi to, po čem zemědělci v současné době volají nejvíce. To by mohlo být nějakou pomocí pro banky, aby viděly, že tady je opravdu nějaký institut, i když je to akciová společnosti, ale zprostředkovaně v majetku státu, který se bude snažit dostupnými prostředky, které bude mít k dispozici poskytovat garance tak, aby to vylepšilo bonitu posuzovaných zemědělských subjektů. V současnosti může totiž docházet ke značnému snižování ratingu zemědělských podniků z těch důvodů, které jsem tady zmínil.
Zatím jde o pracovní verze. Chtěl bych připomenout, že je tu ustanovena skupina ze zástupců nevládních organizací, poradci ministra a vše je konzultováno se zemědělci tak, abychom nastavili parametry podpůrných programů v maximální shodě s potřebami zemědělců. Snažíme se připravit podmínky tak, abychom podpořili maximální počet zemědělců a částku, kterou vláda odsouhlasila ve výši dvou miliard korun v maximální možné míře zhodnotili a eliminovali propady financování, které v současné době musí zemědělci komplikovaně řešit.
Myslím si, že na 99 procent jsou garance na poskytování provozních úvěrů jisté. Co by tomu mohlo stát v cestě si v současné době nedokážu představit, protože se snažíme vyhlásit programy, které budou moci být spuštěny jen na základě odsouhlasení vedení fondu, ministerstva a následně vládou. Chceme využít výhodnějších podmínek, které v současné době umožňuje Evropská unie tak, abychom tyto garance poskytovali laciněji a na vyšší objem zajišťovaného úvěru. To už ale bude muset projít notifikačním procesem v Bruselu. V prvním kroku bych ale chtěl, abychom to spustili za těch „horších“ podmínek, které ale nejsou o tolik horší. Podle sdělení Evropské unie , které bylo vydáno v závěru loňského roku v závislosti na krizi, je možné poskytovat garance zemědělským subjektům bez toho, aby tato garance byla považována za národní podporu, a to pokud bude zpoplatněna shodně s tržně poskytovanými garancemi a metodikou EU. Pak tyto garance budeme moci dávat bez toho, aby se k nim Brusel musel vyjadřovat. Nějaké menší omezení je ještě u menších garancí na provoz. To tkví v tom, že v současné době je možné poskytovat garanci bez notifikace na nejvýše 80 procent úvěrů a za těch striktně stanovených cen, které jsou metodikou EU dány. Pokud bychom chtěli využít zvýhodněných podmínek tak bychom se mohli dostat až na 25 procent ceny takto stanovené garance a garance by mohla být až do výše 90 procent. V současné době pro připravované programy neuvažujeme s tak vysokou garancí, uvažujeme s garancemi ve dvou úrovních a to ve výši 30 a 50 procent.
Věřím,že je to dobrá zpráva pro naše zemědělce a není jediná. Jednak jsme na přelomu roku dostali dotaci ve výši 300 milionů korun, což podpoří cash flow fondu tak, abychom nemuseli krátit dotační tituly poskytované v roce 2010, protože fond měl finanční prostředky na pokrytí svých programů pouze pro rok 2009. Další pozitivní zprávou je, že cash flow fondu posílilo navrácením půjčky, kterou měl k dispozici Státní zemědělský intervenční fond ve výši 380 milionů korun.

Změní se pohled bank?

Jiří Patera, GE Money Bank: My se na všechny naše podnikatelské subjekty díváme za poslední pololetí loňského roku i v prvním letošním pololetí stejně. Budeme možná více obezřetní a možná více kontrolujeme naše klienty, ale co se týká toho skutečného vztahu k riziku tak ten se nezměnil. Bohužel u subjektů v závislosti na tom z jakého odvětví pocházejí se rizikovost mění a v závislosti na tom se náš přístup vyvíjí.
Zemědělství má pro nás z tohoto pohledu stále velkou výhodu, naše zkušenosti s tímto odvětvím jsou dlouhodobé a dnes jsme na úrovni zhruba deseti miliard financování českého zemědělství. Z pohledu komerčního financování se jedná o nejbezpečnější portfolio, které máme. Naše chuť financovat české zemědělství se tedy nemění, naopak i pro letošní rok plánujeme rozvoj především investičního financování našich zemědělců.
Kdyby ze strany státu nebyla garance, tak bychom se museli ještě více zaměřit na to kde skutečně má ten určitý zemědělec provozní potřebu. například se prodloužila doba obrátky nebo jsou tam nějaké jiné aspekty, které ho nutí hledat cizí zdroje. To jsme schopni zohlednit a jsme připraveni financovat. Kdyby však docházelo ke zvyšování zásob či k růstu pohledávek, které už začínají být po době splatnosti, to už je něco jiného.
Zemědělství nejsou samozřejmě jen prvovýrobci, ale také obchody a může být snaha přenášet nižší marže na prvovýrobce apod. a to už může být nebezpečné i pro naše zemědělce V takovém případě by ta naše schopnost financova do mohla částečně utrpět.
Nechci říci že garance z PGRLF by nám to umožnily financovat jakýkoli provoz českého zemědělství. To v žádném případě. Ale dokážeme díky té společné snaze českým zemědělcům pomoci více, než kdyby to byl standardní průběh jako v roce 2008.
Je zde totiž větší participace nejen z naší strany ale i ze strany státu zvýšeném riziku, které nepramení jenom z menší poptávky, ale především z toho, že krátkodobě se výkupní ceny v závěru loňského roku i na počátku roku letošního snížily.

Karban: Četl jsme ve Financial Times, kde doporučují znovu investovat do potravinářských komodit. Pokud by se to potvrdilo, byla by to ta nejlepší pomoc zemědělcům.

Patera: Já bych moc české zemědělce na výkupní ceny komodit nelákal. Viděli jsme sami v roce 2008, že takováto pozitivní očekávání mají v letech, kdy cena poklesne mrzutější důsledky, protože splátky úvěrů, které byly financovány dotací mohou potom způsobovat poněkud větší obtíže i těm zdravým zemědělcům.
Je to role komerčních bank, které hlídají, aby zemědělec měl na splácení úvěrů i na další rozvoj firmy, ale jsou zde věci, které jsou ze strany evropských fondů někdy až příliš lákavé
a zemědělci mají chuť expandovat ve svých klasických standardních oblastech tedy nikoli v nových a pak ten kus koláče může být trochu větší, než bychom všichni dlouhodobě preferovali.

Eva Dubovská, GE Money Bank: Jen doplním k těm konkrétním návrhům záruk ze strany PGRLF. V dnešní situaci je většina úvěrů, které má průměrný zemědělský podnik, z větší části zajištěna, například nemovitostí, pohledávkami, zásobami apod. Pokud se zvýší potřeba provozního financování, objem toho možného zajištění zůstává v podnicích stále stejný. Takže bez záruk státu bychom se nepohnuli z místa. Osobně bych se z pohledu banky přikláněla k těm vyšší zárukám, tedy k těm 50 procentům.

Patera: Samozřejmě s tím, že budeme hodnotit, zda jde opravdu o zdravou potřebu.
Zjednodušeně řečeno, v případě provozního financování financuje provozní spotřebu, tzn. zásoby a pohledávky z platebního styku, samozřejmě do míry, u níž se předpokládá buď že bude spotřebována, nebo proplacena. Ve chvíli, kdy zemědělec expanduje, zvyšuje svoje tržby, zvyšuje své krátkodobé zásoby a krátkodobé pohledávky, tak v té chvíli provozní potřeba roste, ale v okamžiku, kdy se natahuje doba splatnosti pohledávek a už není taková důvěra v to, že si produkci někdo koupí, je třeba situaci vyhodnotit.

Blanka Kadlíčková, Volksbank CZ: My vnímáme tuto situaci podobně jako kolegové. Co se týká Volksbank a zemědělského sektoru, je i u nás je tradice financování tohoto odvětví poměrně dlouhá, sahá do roku 2000, takže financujeme zemědělce již devátým rokem. Celkový objem finančních prostředků do zemědělství se dnes pohybuje u nás kolem 2,5 miliardy korun a ve statistikách PGRLG jsme někde na osmém místě poskytnutých úvěrů s dotací..
Ani u nás se z hlediska posuzování klientů nic nezměnilo. Ta kritéria jsou nastavena stále stejně, ale vzhledem k tomu, jaký byl minulý rok, kdy výkupní ceny byly o polovinu nižší než v předchozím roce, je pravda, že někteří klienti ze zemědělského sektoru, nám nyní budou padat do poněkud horší ratingové třídy. Tím pádem se bude odhad našich analytiků ve vztahu k zemědělství zřejmě také mírně zhoršovat. Proto garance ze strany PGRLF chápeme jako plus pro naše klienty a i jako další možnost provozního financování.

Dubovská: Samozřejmě vždy bude individuálně záležet na konkrétní situaci každého klienta a na dostupném dalším zajištění. Zemědělci u nás mohou například ručit základním stádem, zásobami nebo pohledávkami samozřejmě záleží na kvalitě těch zásob i na cenách komodit na trzích

Kadlíčková: My máme v tomto možnosti mírně omezenější u nás nelze zastavit základní stádo, méně často zastavujeme zásoby a provozní úvěry jsou u nás většinu zajištěny postoupením pohledávek, případně zástavou nějaké nemovitosti

Patera: Rozhodují ale dva faktory, ten první je zajištění a ten druhý je bonita klienta. Netroufám si odpovědět na otázku jak se změnilo posuzování potřeby zajištění provozních úvěrů. Spíš bych se mohl podívat na hodnotu, o které účtujeme a která nyní prochází určitými revizemi.Dalo by se říci, že v řádech procent dochází například ke snížení akceptace zásob, o kterých účtujeme, to by se však nemělo promítnout do snižování limitů provozních úvěrů našich zemědělských klientů.
Naopak, i v roce 2009 se budeme snažit získávat nové zemědělce a financovat je jak investičně tak provozně. To jak účtujeme nic nemění na naší chuti financovat zemědělství.

Karban: To, že po nich chcete dvě stě a více procentní zajištění, zemědělci těžko chápou a je to pro ně nepředstavitelné.

Dubovská: Pohled na zajištění může být různý u banky i u klienta. z našeho pohledu je například nějaké zajištění na sto procent, ale klient, který vychází například z tržní hodnoty zastavené nemovitosti, má pocit že je to mnohem více. My však musíme počítat nejen s tou tržní hodnotou upravenou našimi schválenými koeficienty, ale také s náklady na případnou realizaci zástavy, schopnost zástavu realizovat apod. O to vše se hodnota zajištění z pohledu banky snižuje.

Kadličková: Přesně tak. Z našeho pohledu bývá někdy vůbec nejtěžší, vysvětlit klientovi, jakou hodnotu pro nás to zajištění má.

Časově omezené garance
Karban: V období krize nepředpokládám, že bychom mohli počítat s nějakým navyšováním prostředků, které by šly do tohoto sektoru. Spíš si teď nedokážu představit, jak se bude řešit to, že provozní úvěry byly nastaveny na pohledávky v realizačních cenách. Ty jsou však dnes na úrovni 80 až 85 procent. Největší problém bude proto ve snižování úvěrových rámců. Chtěl bych se zeptat, zda by mohlo dojít k přehodnocení rámců.
Mluvíme-li o výši garancí které bude fond poskytovat, nemůže to být chápáno tak, že bychom 30 procenty podporovali slabší a 50 procenty silnější podniky. Spíše jdeme touto strategií z důvodu, že chceme podporovat určité odvětví v zemědělství. Když vidíme, že několik let nazpět se projevují větší problémy v živočišné než v rostlinné výrobě, tak bychom chtěli víc podpořit živočicháře a umožnit jim až 50procentní garanci. V rostlinné výrobě by byla 30 procentní garance.

Patera: Zajímalo by mne, zda neuvažujete o dlouhodobějších garancích, například pro živočišnou výrobu, kde je postižení velké a dlouhodobější.

Karban: Požadavek ze strany zemědělců není na to, abychom garantovali investiční úvěry. Spíše jde o provozní úvěry, takže my tímto směrem jdeme a nechceme ubírat z rámce, který máme k dispozici. Předpokládám, že je tam nějaký předmět, který navýší hodnotu zemědělce. Jde o krátkodobé předměty, které se dají s vyšší mírou použít pro tu zástavu než nějaká starší nemovitost. A investice v případě krize nejsou nejdůležitější. Dá se vyžít s tím, co je v podniku k dispozici. Budeme podporovat provozní úvěry a musíme vycházet z podmínek , které jsou v současné době k dispozici. Sdělení EU je, že se jedná o přechodné období a tyto garance budou vázány v časově omezeném úseku do 31.prosince 2010. A v roce 2010 se budou zhodnocovat. Pokud chceme zhodnocovat provozní úvěry, tak vycházíme z toho, že výrobní cyklus v zemědělství je maximálně 18 měsíční, takže předpokládám, že provozní úvěry nejsou delší než 18 až 24 měsíců, takže bychom mohli nastartovat výrobní cykly, které budou začínat v roce 2009. V tento okamžik se uvažuje o omezené platnosti.

Dubovská: Jak budete vyhodnocovat a posuzovat jednotlivé žadatele?

Karban: Přiznám se, že já osobně jako Martin Karban bych nejraději zachoval stávající strategii, aby to zůstalo na komerčním subjektu, protože ten by měl vyhodnotit rentabilitu projektu. Prozatím ještě nemáme vymyšlenou metodiku, jak bychom to dělali. Mně by se nejvíc líbilo, že bych dal všeobecně ve známost, že subjekty, zabývající se zejména rostlinnou výrobou, mohou dostat 30 procent garance a subjekty s převažujícím podílem živočišné výroby mohou dostat až 50 procent garance. Pokud však komerční banka rozhodne, že je schopna provozní potřeby financovat. Na druhé straně budu tyto subjekty analyzovat, protože budu vydávat státní peníze. Tady uvažuji v duchu, že bych chtěl následně požádat o spolupráci banky, protože nemá smysl, abych si tvořil nějaké analýzy, které budou rozdílné. Použil bych model, který používáte vy a já si ho vyhodnotil z úvěrů použitelných pro mě. A naopak. Tady bych chtěl požádat o následující kritéria, která používáte vy. Já budu vytvářet nějaký zjednodušený aparát, abych byl schopen odpovědět na základě ukazatele, který je pro vás nejdůležitější. Abych byl schopen odpovědět na základě stanovení kritéria, tak řeknu: jeví se mi to jako smysluplné a pak si troufám říct, že fondu je 15 let a využije dosavadní zkušenosti ze spolupráce se zemědělskými subjekty.
Už jsme s některými bankami hovořil a výsledkem je, že nemohu očekávat celkovou risk analýzu. Předpokládám, že po dohodě s nimi budeme mít k dispozici základní kritéria, na jejichž základě budeme moct rozdělit požadavky zemědělců na pro banky posuzovatelné a na úplně vylučitelné žadatele, neboť nenaplní základní ekonomická kritéria, která budou banky posuzovat. Chtěl bych požádat zástupce bank, abychom se mohli sejít a prodiskutovat možnosti vzájemné spolupráce a podpory pro vyhodnocování žádostí zemědělců.

Patera: Bude nějaký finanční limit podpory na jednoho kandidáta ?

Karban: Chceme nastavit horní hranici, abychom pomohli nejširší možné škále žadatelů. Vycházíme ze statistik, které jsme v minulosti měli k dispozici. Chtěl bych vás požádat o pomoc, aby bylo možné říci nějakou průměrnou výši provozního úvěru. Potřebuji se dostat k horní hranici. Jestliže vycházím z toho, co bylo v minulosti, tak byl průměrný provozní úvěr ve výši pěti milionů korun. Přes nárůst realizačních cen bychom se měli dostat na nějakých sedm až deset milionů korun. Ale tato teorie je časově posunuta a já bych nechtěl omezovat možnosti podniku a z druhé strany bych zase nechtěl, aby tato podpora skončila u omezeného počtu žadatelů. Proto musím stanovit maximální hranici co nejjednodušeji a nejvíce se blížící potřebám zemědělských podniků. Předpokládám, že výše podporovaného úvěru bude v rozmezí 10 až 50 mil.Kč na podnik.

Provozních úvěry a sazby

Patera: Nejsme schopni říci o kolik více či méně nových provozních úvěrů budeme moci poskytnout. Stejně jako se těžko zjišťuje skutečná provozní potřeba českého zemědělství
Myslím, že díky novým garancím PGRLF budeme schopni pokračovat s financování provozních potřeb českých zemědělců ve stejné míře jako v roce 2008 a to i přes zvýšené riziko.
Když se podíváme na nárůst portfolia zemědělských úvěrů GE Money Bank, tak je to zhruba o 2,5 miliardy korun provozních i investičních úvěrů jen mezi léty 2008 a 2007, v nových objemech úvěrů se pak jedná o částku více než dvojnásobnou..

Kadlíčková: U nás to bylo od počátku roku 2000 celková suma 2,5 miliardy korun, co se týče podílu provozních úvěrů na celkové sumě poskytnutých úvěrů, ta se pohybuje někde kolem 10 až 15 procent.

Karban: Co se týká dotace úroků, zatím uvažujeme o tom, že se zvýší na čtyři procenta, což by,předpokládám, zemědělská veřejnost uvítala. Tím jsem ale bohužel dobré zprávy vyčerpal. Co se týká výše úrokových sazeb, i když se říká, že statistika je nuda, mám tady porovnání roku 2008 k roku 2007. Projevuje se tady meziroční nárůst úrokových sazeb poskytovaných bankami o jedno až 1,5 procenta, což si myslím, že není úplně to nejlepší ve srovnání s tím, kam se nám pohybovala základní úroková sazba vyhlašovaná Českou národní bankou. To vidím jako negativní ve vazbě na banky. Chtěl bych požádat o přívětivější přístup z vaší strany. Jsou to propojené nádoby. Tato skutečnost se totiž promítne ve vyšším požadavku. To pak ve svém důsledku zhorší možnost subjektu krýt dluhovou službu. Chtěl bych požádat, aby ze strany banky byla podpora, že budete zachovávat a nebudete vyžadovat razantní navýšení cen za peníze, které budete poskytovat.

Patera: Úroková sazba se skládá za prvé z ceny zdrojů, za druhé z rizikové prémie a z marže. Mohu jednoznačně slíbit že marže nic neubírají ze státní podpory. Na letošní rok nárůst úrokových sazeb rozhodně neplánujeme a v naší bance v loňském roce marže na zemědělských úvěrech rozhodně nerostly. Úvěry GE Money Bank úročené na základě vnitrobankovní sazby jsou aktuálně výhodnější, než běžné sazby odvozené například od PRIBOR. Naše průměrné sazby se pohybují v rozpětí šest až osm procent. ale je to vždy posuzováno individuálně.

Kadličková: U nás letos k nějaké výrazné změně úrokových sazeb pravděpodobně nedojde. Jejich výše se pohybuje dlouhodobě mezi šesti až osmi procenty, ale je to vždy stanovováno individuálně na základě konkrétních ekonomických výsledků klienta. Jsou klienti, kteří svou velikostí, výší obratu a dobrými finančními výkazy dosáhnout i na lepší úrokovou sazbu, než je těch šest procent. Je to individuální a v podstatě je stejná sazba u investičních i provozních úvěrů. Vloni jsme od září do prosince vyhlásili akci pro investiční úvěry na nákup zemědělské techniky, kde se úrokové sazby pohybovaly jen mírně nad pět procent maximálně 5,5 procenta, což tehdy vůči konkurenci bylo někdy až o procento, procento a půl nižší.

Patera: Chci ještě závěrem poznamenat, že pro nás byl naprosto zásadní podpora nákupu zemědělské půdy a budeme i nadále tlačit na naše zemědělce, aby si půdu koupili, než to za ně udělá někdo jiný, a v tom nám bude podpora PGRLF výrazně chybět. Je to dlouhodobý problém že nehospodaří na vlastní půdě neuvažuje fond o nějakém druhu podpory v této oblasti?

Karban: Bohužel jsme limitováni tím, že nám EU umožnilo delší přechodné období. Většina projektů, které nebyly v souladu s komunitárním právem, musely skončit v roce 2007. Program Půda se podařil prodloužit o dva roky, bude končit závěrem roku 2009. Pokud někdo bude žádat o podporu z tohoto programu, měl by to udělat co nejdříve. Žádosti musí být totiž přijaty, administrovány a podepsány smlouvy do konce letošního roku. Je to nemilé, ale je to požadavek na sjednocení podmínek v rámci evropského trhu.

Zdroj: www.agroweb.cz