Mimořádná veterinární opatření – katarální horečka ovcí
SVS ČR stanovila mimořádná veterinární opatření k řešení problematiky katarální horečky ovcí – bluetongue
Důvody pro stanovení mimořádných veterinárních opatření.
a) Umožnění provedení vakcinace přežvýkavců určených k obchodování na náklady chovatelů do doby, než bude zajištěna dodávka vakcíny a nařízena povinná vakcinace přežvýkavců. Toto přechodné období je nezbytné z důvodu nepříznivé nákazové situace v Evropské unii ve vztahu ke katarální horečce ovcí sérotypu 8, kdy jsou hlášena další ohniska nákazy a byl prokázán horizontální přenos této nákazy z matky na potomstvo u skotu. Na jednání Stálého veterinárního výboru ve dnech 8.–9. 4. 2008 v Bruselu byla schválena novela nařízení Komise (ES) č. 1266/2007, které stanovuje požadavky na přemísťování zvířat z uzavřeného pásma a v nejbližších dnech vstoupí v platnost. Na základě této novely mohou členské státy, které jsou na celém území nebo v regionu bez výskytu katarální horečky ovcí, zakázat do konce roku 2008 dovoz skotu, ovcí a koz z uzavřených pásem. Tento zákaz se vztahuje na všechna nevakcinovaná zvířata s výjimkou nevakcinovaných zvířat mladších 90 dnů za předpokladu, že byla chráněna před vektorem a laboratorně vyšetřena více jak 7 dní před přemístěním (sérologicky nebo virologicky). Na chovatele a obchodníky v ČR může mít tento zákaz velmi negativní dopad vzhledem k tomu, že se obchoduje zejména se zástavem skotu ve věku 6 – 7 měsíců. V případě vakcinovaných zvířat musí od vakcinace uplynout doba minimálně 60 dnů, aby nemusela být vakcinovaná zvířata také laboratorně (virologicky vyšetřena).
b) Dalším důvodem je stanovení požadavků na evidenci přijímaných vakcinovaných přežvýkavců proti katarální horečce ovcí ze zahraničí. Nařízení (ES) č. 1266/2007 stanovuje pouze požadavky na údaje uvedené ve veterinárním osvědčení, které doprovází zvířata do místa určení, ale neřeší evidenci zvířat u chovatele příjemce. Podrobnosti nejsou stanoveny ani v zákonu č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících předpisů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a ani v prováděcích vyhláškách. Vakcinovaná zvířata mohou být přemísťována zejména na území prostého nákazy a zde mohou komplikovat případná laboratorní vyšetření, ale i následné exporty těchto zvířat.
c) Posledním důvodem je stanovení evidence mláďat od vakcinovaných matek. Tato mláďata mohou být předmětem obchodování, kde je požadavek na laboratorní vyšetření s negativním výsledkem, ale z důvodu přetrvávání kolostrálních protilátek je zde možnost záchytu pozitivních výsledků. V případě, že bude zajištěna evidence, bude mnohem jednodušší interpretovat laboratorní výsledky.
zdroj: SVS ČR
Publikováno: 28. 4. 2008
Zařazeno v Zemědělství, Živočišná výroba