Jedním z provozovatelů bioplynové stanice je i šéf Agrární unie (sdružující soukromé zemědělce při AKČR) Miroslav Drs, který zpracovává kukuřičnou siláž a další plodiny na bioplyn  a vzniklé teplo chce využívat  při sušení dřeva určeného k dalšímu zpracování.

V České republice fungují první tři desítky bioplynových stanic, které zpracovávají biologicky rozložitelné odpady nebo zemědělské plodiny a z bioplynu vyrábějí elektrickou energii a teplo. Letos by se počet bioplynových  stanic měl díky dotacím a garancím výkupní ceny elektřiny bezmála zdvojnásobit, přesto Česko podle odborníků zaostává například ze Německem, kde se tato zařízení počítají na tisíce. Do roku 2004 tento obor v Česku zcela stagnoval.

"Aktuálně je u nás v provozu zhruba třicet bioplynových  stanic a toto číslo není nikterak velké. Například v Německu díky podpůrným podmínkám bylo na konci loňského roku v provozu 3700 bioplynových  stanic, které vyprodukovaly téměř devět TWh elektrické energie," řekl  novinářům Ondřej Bačík ze sdružení CZ Biom.

Nicméně bioplynových stanic bude v Česku přibývat, a to navzdory rostoucím cenám obilovin a olejnin, které loni poněkud utlumily zájem českých zemědělců o tento typ investic. Zemědělci totiž kromě dotací mají na 15 let garantovánu výkupní cenu elektrické energie, která má zajistit rentabilitu projektu.

Například ministerstvo zemědělství loni schválilo dotace pro 28 projektů bioplynových  stanic, jejichž stavba je většinou zahájena. Do konce letošního března pak zemědělci podali dalších 24 projektů. "Věříme proto, že v průběhu letošního roku se počet bioplynových  stanic zvýší na zhruba padesát," podotkl Bačík.

Podle viceprezidenta Agrární komory Bohumila Belady ministerstvo zemědělství může v letech 2007 až 2013 stavbu bioplynových  stanic ročně dotovat 450 miliony korun, což stačí na podporu 22 projektů. "Za sedm let fungování programu může být postaveno 150 bioplynových  stanic s instalovaným výkonem 75 MW a roční výrobou 620.000 MWh," podotkl Belada.

Belada ale upozornil na to, že zatímco ministerstvo zemědělství přikládá podpoře stavby bioplynových  stanic velkou důležitost, tak v případě ministerstva průmyslu a obchodu podnikatelské projekty bioplynových   stanic takovou prioritu nemají. "V prvním kole bylo (na MPO) podáno 68 projektů bioplynových  stanic, ale bohužel se na ně nedostaly peníze. V případě ministerstva životního prostředí, které má na starost projekty obcí a neziskových organizací, je 40procentní dotace málo motivační, takže zatím nebyly žádné projekty podané," uvedl Belada.

V některých městech a obcích navíc záměry na stavbu  bioplynových  stanic naráží na odpor obyvatel a samospráv. "Je to způsobeno čtyřmi až pěti bioplynovými  stanicemi, které měly loni například kvůli potížím s provozní kázní problémy se zápachem. Veřejnost podobné věci vnímá citlivě a vznikají kvůli tomu petice a protesty," řekl Bačík. Pokud ale bioplynové  stanice dodržují technologické postupy, tak podle něj riziko zápachu nehrozí.

Sdružení CZ Biom již dříve odhadlo reálný potenciál počtu bioplynových  stanic v Česku na 400 zařízení do roku 2015. Bioplyn jako obnovitelný zdroj energie může podle odhadu sdružení zajistit zásobování desítek tisíc českých domácností elektrickou energií, podobně jako je tomu dnes v Německu. Odborníci z CZ Biom také míní, že bioplyn může významně pomoci při řešení snižování závislosti ČR na fosilních palivech a při naplňování závazků v rámci členství v EU. Členské státy EU se dohodly, že unie do roku 2020 závazně zvýší podíl obnovitelné energie na celkové energetické spotřebě na 20 procent.

Podle ministerstva průmyslu a obchodu jsou ale možnosti využití obnovitelných zdrojů v Česku omezené, důležité jsou především v lokálním měřítku. Pro energetické potřeby země má potenciál jen biomasa, problémem je však její nedostatek, míní MPO.

Bioplyn se vyrábí v bioplynových stanicích, které zpracovávají biologicky rozložitelné odpady nebo cíleně pěstované plodiny. Organická hmota je v nich zpracovávána bez přístupu vzduchu v uzavřených reaktorech a výsledkem procesu jsou ekologická elektřina a teplo, a dále digestát, který lze používat jako kvalitní hnojivo.