Nad tím, zda skutečně nastává renesance českého zemědělství se na nedávném semináři Zemědělská politika 2008 zamýšlel tajemník Agrární komory ČR Jan Záhorka.

„Je troufalé mluvit o renesanci českého zemědělství, v situaci, kdy dlouhodobé tendence vývoje tohoto odvětví jsou opačné než tendence v ostatních odvětvích ekonomiky jako celku,“ řekl hned v úvodu Záhorka. Podle jeho slov totiž zatímco v ostatních odvětvích roste HDP, podíl zemědělství na jeho tvorbě dlouhodobě klesá. V ostatních odvětvích roste zaměstnanost, v zemědělství dlouhodobě klesá. V ostatních odvětvích se v posledních letech dosahuje kladného salda zahraničního obchodu s tendencí dalšího růstu, ale v zemědělství je toto saldo hluboce záporné s tendencí prohlubování této záporné hodnoty.

Klesá rozměr odvětví

„Již 17 let se neustále snižuje rozměr českého zemědělství měřený hrubou zemědělskou produkcí v cenách roku 1989. Za 2. světové války se snížil o 27 miliard korun z předválečné úrovně 80 miliard. Trvalo čtvrt století, než se na tuto předválečnou úroveň objem zemědělské produkce podařilo vrátit. V té době jsme dováželi obilí, maso, mléčné výrobky, vejce – prakticky všechny základní potraviny a byly dlouho na lístky. Za posledních 17 let se objem zemědělské produkce snížil ne o 27 miliard korun jako za 2. světové války, ale téměř o 40 miliard z úrovně 109 miliard korun v roce 1989. Bude se rozměr zemědělství dál snižovat? Budeme dál zohyzďovat venkov a krajinu prázdnými kravíny a vepříny? Nebo se pokusíme objem zemědělské produkce obnovit? Poslední, úspěšný, poválečný pokus trval 25 let,“ ptá se tajemník.

Letos poprvé od našeho vstupu do EU se podle něj plně projevil vliv otevřeného globálního trhu, který eliminuje vnitřní vlivy malého domácího trhu. Souběhem několika vlivů, z nichž dominující je prudké zvýšení cen obilí na světovém trhu, vznikla po žních 2007 objektivně nová situace, která založila nový vývoj zemědělství. Jak řekl, nejde o jednorázovou amplitudu, ale o relativně stabilní trend, což potvrdila i diskuse účastníků nedávného kongresu Severní Amerika-Evropská unie, kde převažovalo pozitivní hodnocení a pozitivní očekávání dalšího vývoje s výjimkou odvětví chovu prasat. V dalším vývoji je však třeba počítat s narůstajícím geopolitickým vlivem na zabezpečení většího podílu energie z domácích zdrojů.

Renesance, ale…

Podle Záhorky sice dojde k renesanci rostlinné produkce, což dokládá na příkladu, kdy se už nyní navrhují smlouvy na řepku ze sklizně 2008 za cenu 9000 Kč/t. Dále nastane zvýšení cen potravin a tím i zvýšení vážnost zemědělství, současně ale také dojde, a už vlastně došlo k situaci, kdy živočišná výroba nestačí vstřebat tempo zvyšování cen surovinových vstupů z rostlinné produkce – v podmínkách České republiky se tedy prohloubí strukturální nerovnováha.

„Nepokusíme se připojit k úsilí o zvýšení zemědělské produkce v Evropě, kdy EU 15 ruší povinné odstavení půdy do klidu? Neměli bychom více podpořit využití zemědělské a lesní biomasy k obecně průmyslovým a energetickým účelům za situace, kdy se cena ropy blíží stu amerických dolarů za barel a kdy obchodníci s ropou už dnes uzavírají kontrakty pro rok 2010, a to na cenu 200 dolarů za barel, tedy za více než dvojnásobek dnešní ceny? Neměli bychom začít obnovovat živočišnou produkci, nebo se budeme jen těšit z rozrůstajících se zelených ploch, které nemají užití. Profitovat z výhodného vývozu základní suroviny obilí? Není na čase změnit tak zvaný národohospodářský pohled na zemědělství jako na útlumové odvětví, které nemá odbyt? Není na čase se na něj podívat jako na plnoprávné a prorůstové odvětví s mnoha vazbami? Neměla by se znovu posoudit koncepce českého zemědělství v rámci strategie rozvoje venkova z pohledu rýsujících se globálních tendencí? Neměli bychom v těchto souvislostech, a to i v rámci přípravy našeho předsednictví v EU usilovat o jinou změnu společné zemdělské politiky než jen škrty a stropy? Neměli bychom usilovat místo o sociální dotace na farmu o proticyklické platby, které by umožnily přežít silným podnikům rostoucí rizika cenových výkyvů i rostoucí rizika neúrody?“ táže se Záhorka.

Zároveň uvedl, že za na řadu těchto otázek se pokusila agrární komora odpovědět zpracováním materiálu Východiska ze situace, kdy se neustále zmenšuje rozměr českého zemědělství, který prošel posouzením praktiků i teoretiků a který dala komora . k dispozici politikům a byl zveřejněn na internetovém informačním portálu Agrární komory www.apic-ak.cz .

„K hledání východisek je potřeba politické vůle a k jejich realizaci podpora celé společnosti a skutečně rovnoprávná společná zemědělská politika. Přichází doba, kdy bychom měli změnit image zemědělství směrem k veřejnosti. Je třeba méně naříkat a mluvit více pozitivně. Do oboru, který se prezentuje stálými problémy, nízkými mzdami, nízkou společenskou prestiží, nepůjde mladá generace – pokládám to za nejvážnější problém nejbližších pěti let. Neznamená to však, že v případě potřeby nebudeme dělat akce podobného typu jako byla nedávná demonstrace chovatelů prasat,“ prohlásil Záhorka

V závěru svého vystoupení pak varoval před ukvapenými závěry z příznivého roku 2007. „Podniky právnických osob pracují v režimu, kdy financují svoji výrobu z 42 procent cizími zdroji, přitom v EU 15 to je pouze 15 % a v USA 12 %. Je třeba ještě mnoho takových roků, abychom srovnali krok. V tržbách se letos nestane nic než to, že se vrátíme na úroveň roku 2001,“ uzavřel tajemník.

Autor: Oldřich Přibík

Zdroj: Agroweb