Ke kulatému stolu pozvala tentokrát společnost Comenius představitele resortu zemědělství. Během roku střídá jednotlivé resorty a zve k výměně názorů ministry jednotlivých oborů a k tomu i příslušné odborníky.

Jak se ukazuje, je to k užitku věci a zájem o tyto diskuse s vysokou úrovní moderování známým ekonomem a prezidentem společnosti Karlem Muzikářem je velký. Nejde totiž o duel s ministrem, ale o vzájemné výměny názorů a přenos informací.

Makroekonom kontra sedlák

Moderátor Karel Muzikář měl u kulatého stolu nelehkou situaci. Během večera měl za úkol v pražském hotelu TOP udržet na uzdě emoce, které uvolnil názor makroekonoma Jiřího Schwarze z Vysoké školy ekonomické. Po výměně názorů, kdy resortního ministra Petra Gandaloviče informovalo asi padesát zemědělců i potravinářů o některých úskalích podnikání, si jeden ze zemědělců posteskl. „Už není komodity , v níž bychom byli jako dříve v Evropě jedničkou,“ zalitoval ve svém vystoupení Václav Hlaváček, ředitel zemědělské společnosti ZVOS Hustopeče a dřívější prezident Agrární komory ČR. Jeho kritice byla podrobena kvóta na cukrovou řepu a zastavení provozu ve třech moderních cukrovarech. Uvedl, že cukrová řepa, které se v našem zeměpisném pásmu tak dobře vždy dařilo a byli jsme v jejím zpracování jedničkou v Evropě, je politikou Evropské unie vytlačena z českých polí.

„Stačí, když se v Evropě zviditelníme Pohořelickým kaprem, Štramberským uchem nebo Karlovarskými oplatkami. Nemusíme být ve všem jedničkou,“ uvedl Jiří Schwarz a dodal, že Evropa produkuje obrovské přebytky potravin a je třeba s tím něco razantního udělat.

To zvedlo doslova ze židle jinak klidného a uvážlivého soukromého zemědělce Petra Nováka, představitele slánské Asociace soukromého zemědělství, který se svou rodinou hospodaří na stovkách hektarů orné půdy a dosahuje velmi pěkných hospodářských výsledků. Přestože je hodně „zapřažený“ ve výrobě na své farmě, stačí sledovat veškeré agrární dění ve světě a dobře ví, že v posledních dvou letech Evropská unie vymetá sklady od dřívějších zásob, a to jak v živočišných produktech, tak v obilí a řepce. Makroekonomové, kteří se touto oblastí odborně zabývají, proto varují před tímto trendem. „Navíc, jak se ukazuje, zhruba až třetina obilí padne na výrobu biopaliv, proto už nelze hovořit o přebytcích, ale naopak o až nebezpečném snižování zemědělské produkce v Evropě,“ řekl Novák a nabádal docenta Schwarze, aby nic takového nepřednášel studentům, protože by je informoval špatně.

Během večera se hned několik diskutujících zabývalo zamýšleným znovuotevřením transformačního zákona. Jak ministr zemědělství Petr Gandalovič uvedl, tato vláda chce dořešit vyrovnání všech zemědělců, kteří pracovali v družstvech, vytvořili určité hodnoty, a přesto řada z nich na transformační podíly nedosáhla.

Před jakousi prověrkou všech dosavadních zemědělských družstev, ale i z nich nově vytvořených společností varoval ministra jak prezident Agrární komory ČR Jan Veleba, tak i zástupci velkých zemědělských společností, většinou členové Zemědělského svazu ČR.
Na závěr do diskuse zasáhla mladá žena, právní zástupkyně zahraničních společností, které u nás chtějí v agrárním sektoru podnikat. Uvedla, že dopad bude dvojí. Několika procentům dosud nevyrovnaných zemědělců přinese určitou finanční satisfakci, státu ve svém důsledku obrovský ekonomický výpadek. Způsobí jej prověřování stovek zemědělských subjektů, které část své energie namísto hospodářským záležitostem věnují právním otázkám a budou manažersky oslabené. „Navíc odhalíme, co svět tuší, že v České republice ani sedmnáct let po revoluci nefunguje justice tak, jak by měla. Z upírání možnosti na vyrovnání transformačních podílů bude navíc podezřelý v zemědělských firmách každý druhý,“ varovala právnička.

Jan Veleba během svého vystoupení informoval ministra a přítomné o co hlavně zástupcům agrárních komor v případě demonstrací u řetězce prodejen společnosti Interspar jde. „Chceme, aby značení masa bylo jednotné a čitelné. Jak to ukládá zákon o potravinách, aby se na každém balíčku dala dohledat stáj a zamezilo se záměnám masa z krav za maso z mladých kusů, které je mnohem dražší,“ uvedl. V posledních dnech výsledky kontrol v několika supermarketech navíc dávají agrární komoře za pravdu, že ne všechno maso v řetězcích bylo v pořádku a když nešlo k likvidaci do kafilérií, muselo se nutně ve výrobnách řetězců zpracovat, což je výsledek hned několika nálezů Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Agrární komora totiž v minulosti upozorňovala na tiskových konferencích na to, že některé řetězce neodvezly k likvidaci do kafilérií ani kilogram masa, což je víc než podezřelé.

Změny k lepšímu v podniku Lesy ČR

U kulatého stolu se zástupci státního podniku Lesy ČR zasedla i nová tisková mluvčí Šárka Kubelková, kterou většina přítomných dobře zná z televizních zpráv a pořadů. Jak se ke sluchu přítomných dostalo, bude konec s podivným postupem při kácení stromů. Dosud totiž platilo, že poražený strom z majetku státu se rázem stal majetkem dřevařské společnosti, jakmile se po pár vteřinách zaryla pila do jeho kmene. Takhle se totiž obchodovalo se státním majetkem a na změně těchto podivných pravidel si vylámal zuby každý z předchozích ministrů zemědělství. Petr Gandalovič po změnách ve vedení Lesy ČR přizval k jednání těžařské společnosti a nastavuje nová pravidla, která dřívějším praktikám učiní přítrž. Stručně o tom informoval přítomné.

Zemědělci spolu s potravináři během diskusního fóra vyzvali přítomné zástupce ministerstva zemědělství, aby přispěli k vytvoření konečné verze zákona o hospodářské soutěži. „Zamezí se tak uplatňování takových praktik řetězců vůči dodavatelům, jakých se doma, v sídle mateřské firmy, nemohou dopouštět,“ uvedl Jan Veleba.

K jeho výzvě se přihlásil Martin Pecina, ředitel Úřadu pro hospodářskou soutěž. Jak uvedl, jeho úřad si monitoruje tento zákon v zemích Evropské unie. Jako dobrý model může být zákon o hospodářské soutěži z Maďarska. „Některé věci se nám nelíbí. Je to třeba vybírání peněz před zasláním dodávky, zalistovací poplatky nebo splatnost šedesát dní u zboží, které se do té doby může ve skladu zkazit. Je to případ ovoce a zeleniny,“ uvedl Martin Pecina. Jeho úřad má pracovní verzi zákona o hospodářské soutěži na stole a má zájem, aby spatřil co nejdřív světlo světa.

 

Zdroj: AK ČR

 Eugenie Línková, 20. červenec 2007