Základní podstatou reforem Společné zemědělské politiky Evropské unie je přijetí opatření, která povedou k tomu, že zemědělská produkce bude reagovat na potřeby trhu.
„Omezení nadprodukce a pružná reakce zemědělců na potřeby trhu a zároveň zvýšení konkurenceschopnosti agrárního sektoru uvnitř i vně Evropské unie musí být výsledkem reforem,“ řekl ministr s tím, že Společná zemědělská politika (SZP) zůstává nadále nejnákladnější výdajovou položkou rozpočtu EU.
Zemědělství si podle jeho slov zachovává preferované postavení, ačkoliv příděl pro tento sektor bude postupně klesat z 45,5% podílu na celkovém rozpočtu Unie v roce 2007 na 40,25 % v roce 2013. „Všichni si uvědomujeme, že smyslem reformy by měl být pokles zemědělských podpor v rámci tzv. prvního pilíře SZP a naopak růst významu tzv. druhého pilíře SZP, tj. fondů na rozvoj venkova,“ prohlásil ministr Gandalovič.
To bylo podle něho též důvodem vzniku Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) jako reakce na situaci, kdy evropské podpory poskytované v oblasti zemědělství a venkova byly rozděleny do několika často nepřehledných zdrojů.
Pro Českou republiku toto konkrétně znamená, že v letech 2007-2013 mohou být prostřednictvím Programu rozvoje venkova ČR čerpány finanční prostředky z fondu EAFRD včetně spoluúčasti ČR ve výši až 99,43 mld. Kč.
„Dne 23. května Evropská komise schválila České republice spolu se Švédskem jako prvním státům EU-27 Program rozvoje venkova, což považuji za vynikající úspěch našeho vyjednávacího týmu a všech, kteří se na přípravě tohoto dokumentu podíleli.Veřejnost se již může seznámit s pravidly pro žadatele k těm opatřením, která budou spuštěna v první vlně příjmu žádostí v červenci,“ řekl ministr Gandalovič.
Hospodářská situace se v českém zemědělství po vstupu ČR do EU podle ministra i přes četná pesimistická očekávání významně zlepšila. U mnohých produktů je v rámci SZP zaručena farmářům vyšší cena než cena na světových trzích. Kromě toho u některých výrobků SZP nejen garantuje cenu, ale i odbyt, navíc vzrostly prostředky plynoucí z přímých plateb.
ČR chce podle Gandaloviče aktivně a konstruktivně přispívat do debaty o reformě Společné zemědělské politiky. „Zároveň se však jednoznačně ohrazujeme proti takovým reformám, které budou některé členské státy zvýhodňovat oproti ostatním. Příkladem takového postupu je dosavadní průběh cukerné reformy,“ uvedl ministr.
V souladu se závěry Evropské rady z prosince 2005 by se v letech 2008 – 2009 měla vést diskuse o revizi rozpočtu EU. Komise se zavázala vydat nejpozději na přelomu let 2008/2009 Bílou knihu, která zhodnotí aktuální stav a představí první návrhy týkající se všech výdajových aspektů rozpočtu EU včetně SZP (tzv. Health check).
„Česká republika bude předsedat Radě Evropské unie v prvním pololetí roku 2009, respektive spolu s Francií a Švédskem od 1. 7. 2008 do 31. 12. 2009 v rámci tzv. TRIO PRES. Je tedy velmi pravděpodobné, že na nás v této době připadne úloha iniciátora a moderátora jednání v této nesmírně složité problematice,“ uvedl Gandalovič.
Mezi hlavní prvky agendy českého předsednictví vycházející z Health check mohou podle Gandaloviče patřit převod přímých plateb na rozvoj venkova, případně využití systému zjednodušených přímých plateb na plochu v celé EU, výhled eliminace intervenčních nákupů nebo otázka ukončení mléčných kvót. Důraz bude ČR podle slov ministra klást na snižování administrativní zátěže SZP a podporu rozvoje možností využití obnovitelných zdrojů energie a biotechnologií.
Táňa Králová
tisková mluvčí MZe