KIS Jihomoravský kraj
Krajské informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Jihomoravského kraje

Enzymy v krmivech pro prasata

04/03/07

Zájem o využití enzymů v chovu prasat se ukázal teprve nedávno – okolo 80. let minulého století. V minulých letech nebylo jejich využití v živočišné výrobě nákladově účinné.

Pokrok v biotechnologii, speciálně v oblasti rekombinantní DNA, a v technologii mikrobiální fermentace umožnil účinnou rozsáhlou výrobu mnoha typů enzymů. Zkrmování určitých enzymů prasatům je dnes nákladově účinné a po celém světě se ukazuje zájem o jejich využití v produkci prasat.
Jako přirozené biologické katalyzátory existují enzymy téměř všude a urychlují většinu biochemických reakcí, včetně anabolických a katabolických reakcí při trávení krmiva a metabolizmu živin. Bez enzymů by potraviny a krmiva nemohly být tráveny a na zemi by nebyl žádný život. Enzymy jsou přirozeně se vyskytující látky a jsou produkovány všemi živými organizmy. Nastává otázka, proč jsou problémy při využití exogenních enzymů u prasat.
Pro všechny enzymy platí dvě hlavní vlastnosti a sice  jejich katabolické schopnosti a působení na specifický substrát. Ve výživě prasat je velmi důležité sladit účinek enzymu na specifický substrát.
Teoreticky  mohou trávicí enzymy podporovat biochemický trávicí proces hydrolýzou živin a zvýšením jejich absorbovatelnosti pro zvířata. Aplikace krmných enzymů může také zlešpit užitkovost zvířat rozložením antinutričních  faktorů v některých složkách rostlinného původu jako jsou fytáty, gely, lecitiny nebo polyfenoly. V současnosti na trhu převažují enzymy, které hydrolyzují  fytát, vlákninu, škrob a protein. Dostupné jsou i další enzymy jako je mananáza, alfa galaktosidáza a lipáza.
Enzymy rozkládající fytát. Fosfor je pro prasata základní minerální látka, potřebná pro mineralizaci kostí, imunitu, plodnost a růst.Více než dvě třetiny fosforu v rostlinách jsou ve formě kyseliny fytové a fytátu, které nejsou pro prasata dostupné. Omezená využitelnost fytátového fosforu vyvolává tyto problémy:
         znečištění prostředí vylučováním velkého množství fosforu do hnoje
         potřebu dodávat drahý anorganický fosfor v nadměrném množství
         vytváření komplexu kyseliny fytové a fytátu s  jinými živinami  (např. s vápníkem).
Přídavek enzymu fytázy rozkládá chemické vazby kyseliny fytové nebo molekul fytátu a uvolňuje fosfor pro využití a absorpci prasaty. Aplikace  fytázy přináší dvojí užitek: 1. snižuje nebo vylučuje aplikaci anorganického fosforu do krmiv prasat a 2.  omezuje vylučování fosforu ve hnoji.
Enzymy rozkládající vlákninu. Prasata neprodukují vůbec nebo jen málo enzymů pro trávení vlákniny typu neškrobnaté polysacharidy. I relativně malé množství vlákniny v obilninách není správně tráveno a  využito a je vylučováno ve hnoji. Více vlákniny krmené prasatům znamená vyšší produkci hnoje a větší zatížení prostředí. Doplněk enzymů rozkládajících vlákninu (celulózy a hemicelulózy) do krmiv podporuje u prasat maximální využití vlákniny a minimalizuje zatížení životního prostředí.
Enzymy jako jsou celuláza, beta glukanáza a pentosanáza aplikované do krmiv uvolňují část živin uzavřených v buněčných stěnách , které jsou bohaté na vlákninu a nejsou přístupné endogenním trávicím enzymům (škrob, proteiny a minerální látky).
Nestravitelná vláknina nebo neškrobnaté polysacharidy v různých formách jsou hlavní příčinou špatného trávení krmiv, speciálně u mladých prasat. V krmivech obsahujících ječmen, pšenici, žito nebo tritikale tvoří vysoký podíl dietetické vlákniny arabinoxylany a beta glukany. Rozpustné formy této vlákniny mohou absorbovat několikrát větší množství vody než je jejich  vlastní hmotnost a vytvářet gel, který zvyšuje viskozitu tráveniny v tenkém střevu, ohrožuje trávení živin a způsobuje trávicí problémy.
Rozpustné neškrobnaté polysacharidy mohou zhoršit stravitelnost živin a vytvářet v trávicím traktu komplex s některými trávicími enzymy a snižovat jejich aktivitu.
Trávicí poruchy, jako je nespecifický zánět tlustého střeva u prasat, se váží k obsahem nestravitelné vlákniny v krmivu a proto přídavek enzymů rozkládajících vlákninu zvyšuje stravitelnost živin a snižuje výskyt určitých trávicích poruch jako je průjem selat. Obsah vlákniny v ječmeni a ve pšenici může významně kolísat podle variet, kultivarů, doby setí, místa výsevu a klimatických podmínek a v souvislosti s tím  může být i velká variabilita v nutriční hodnotě těchto krmných složek a krmiv. Přídavek enzymů rozkládajících vlákninu může redukovat proměnlivost v nutriční hodnotě krmiva, zlepšit účinnost krmiva a sjednotit reakci zvířat na krmivo
Enzymy rozkládající škrob. Ne všechny škroby jsou prasaty  snadno tráveny. Některé formy škrobu nebo produkty trávení škrobu nejsou v tenkém střevu prasat absorbovány. U selat je sekrece amylázy v tenkém střevu nízká, protože trávicí trakt není zcela vyvinutý. V období odstavu, v důsledku změn ve výživě, v prostředí a imunitním stavu, vykazují selata často zpomalený růstu.
Doplněk enzymů rozkládajících  škrob do krmiv hlavně pro mladá prasata může urychlit rozklad škrobu (trávení) v tenkém střevu, podpořit absorpci glycidů a zlepšit rychlost růstu. Přídavek amylázy spolu s dalšími enzymy může zlepšit stravitelnost a absorpci živin obsažených v obilovinách včetně kukuřice a podpořit užitkovost prasat krmených dávkami založenými na obilovinách.
Enzymy rozkládající protein. Řada krmných složek rostlinného původu je zdrojem proteinů a v konečné fázi  aminokyselin, které se účastní  ukládání libové svaloviny u vykrmovaných prasat nebo v mléce prasnic. Enzymy rozkládající proteiny zvyšují biologickou dostupnost proteinů z rostlinných zdrojů, které mohou nahradit vysoce kvalitní ale drahé živočišné proteiny, jako je rybí moučka.
V některých rostlinných proteinových zdrojích (sójový šrot, leguminózy) jsou obsaženy určité antinutriční látky, jako jsou lektiny, taniny, saponiny a trypsinové inhibitory, které mohou potlačit trávení a využití živin. Některé antinutriční látky jsou toxické a jiné poškozují absorpční povrch střeva. Antinutriční látky jsou krmné složky, které nejsou citlivé vůči trávicím enzymům produkovaných zvířaty. Přídavek exogenních enzymů rozkládajících proteiny (proteáza) může přispět k  neutralizaci negativních vlivů antinutričních látek.
Trávicí systém mladých prasat, který není zcela vyvinutý, neumožňuje  optimální využití proteinů z rostlinných proteinových šrotů, jako je sójový šrot. Enzymy, které rozkládají proteiny mohou přispět k rozrušení velkých proteinových molekul na menší absorbovatelné frakce jako jsou peptidy a volné aminokyseliny. Lepší trávení proteinu nebo využití aminokyselin pomocí proteázy může snížit vylučování dusíku prasaty a emisi skleníkového plynu do prostředí.
V současnosti se  krmné enzymy považují spíše za přirozené produkty než chemická aditiva. Za situace, kdy po celém světě vzniká u bakterií rezistence vůči antibiotikům a v některých oblastech (EU) platí zákaz masných výrobků vyprodukovaných za účasti stimulátorů růstu, jako jsou hormony a antibiotika,   mají krmné enzymy potenciál tyto  tradiční stimulátory růstu, nahradit.
 

Zařazeno v Živočišná výroba