Při pěstování Bt kukuřice je třeba dodržovat izolační vzdálenosti mezi dvěma poli, na kterých se pěstuje kukuřice v rámci rozdílných pěstitelských systémů – konvenčně, s geneticky modifikovanými plodinami či v režimu ekologického zemědělství.
Šanci v geneticky upravených komoditách vidí prezident Agrární komory Jan Veleba. Jejich pěstování by se mělo podporovat, ale je také třeba důsledné kontroly, dodal.
Se zástupci ministerstva zemědělství dnes jednala poradkyně americké ministryně zahraničí Condoleezzy Riceové pro využití biotechnologií v zemědělství Madelyn Spirnaková, informoval Roldán. Poradkyně navštívila ČR v rámci cesty po zemích střední a východní Evropy. Jejím cílem je mapovat postoj nových členských států EU ke geneticky modifikovaným organismům (GMO) a jejich využití. Spirnaková se zajímala o legislativu a postoje veřejnosti i státní správy. Konstatovala, že česká veřejnost má pragmatičtější postoj než obyvatelé někdejší EU-15, řekl Roldán.
V Česku je v současnosti povoleno několik GMO pro různé účely využití. Nejvíce početnou skupinou jsou organismy pro laboratorní použití na určitém pracovišti, které musí žádat o oprávnění ministerstvo životního prostředí. Dále je schváleno několik organismů pro účely polních pokusů na určeném pozemku při zajištění přísných kontrol.
Nejpřísněji regulovanou skupinou jsou GMO určené pro uvádění do oběhu, tedy pro komerční pěstování. Pro použití v potravinách a krmivech je povolena geneticky modifikovaná sója. Ta se však v České republice nesmí pěstovat, dováží se jako surovina nebo ve formě polotovarů a výrobků z dalších zemí. Jedinou plodinou povolenou k pěstování v ČR je v současnosti Bt kukuřice.
Nesouhlas s možností její produkce v tuzemsku vyjadřovala organizace Greenpeace, která soudí, že zákaz pěstování GM plodin je jediná cesta, jak ochránit pěstitele před ekonomickými ztrátami z genetického znečištění.

Zdroj: http://www.agroweb.cz